08:18
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Představí nám různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Vybraná pasáž ekologické hry pro děti a mládež je věnována původním odrůdám jablek a ekologickému sadařství. Popisuje, jak vypadá sad a školka ovocných stromů a kde se pěstují staré tradiční odrůdy jablek. Video přibližuje význam starých a krajových odrůd pro krajinu i to, jaký vliv má sadařství na biologickou diverzitu a jak funguje umělý ekosystém.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Pasáž varuje před ohrožením orné půdy vodní erozí. Degradovaná půda není schopná zadržovat vodu, která při přívalových deštích odtéká z polí pryč i s nejúrodnější vrstvou půdy. Jsou ukázány dva příklady, kdy zemědělci nevhodným hospodařením na velkých půdních blocích dopustili erozní událost způsobující škody na majetku.
Část společnosti to možná ani nevnímá, ale rychlost, s jakou mizí kulturní a historická krajina, je znepokojivá. Přitom se to děje vždy v ekonomickém zájmu. Mají však ekonomické zájmy skutečně tak vysokou prioritu, že jimi lze devastaci krajiny omluvit? Nejnápadnější je asi povrchová těžba uhlí a odstrašujícím případem je likvidace historického města Most v 60. letech minulého století. Bylo by však naivní svalovat vše na komunistický režim, protože stejné uvažování panovalo i na Západě. Uhlí tu ale nebude věčně a řešení problémů nenabízí.
Železné hory nejsou rozhodně v pravém slova smyslu horami, ale spíše vrchovinou ležící na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje. Kromě krásné zachovalé přírody, která je z biologického hlediska unikátní, prosluly Železné hory nalezišti žuly, která se těží především v okolí městečka Skuteč. Co ještě v této oblasti najdete?
Moravský kras je známý především zajímavou přírodní krajinou, najdeme tu ale i pozoruhodné výtvory lidské činnosti, především sakrální stavby. Prohlédneme si barokní chrám ve Sloupu, barokní kostel ve Křtinách a jako kontrast moderní kapli v Šošůvce.
Halda Ema vznikla postupem let z navážky hlušiny, tedy hornin vytěžených při ražbě dolů. Dnes je vysoká přes 300 m. Trochu připomíná činnou sopku, pracuje na své teplotě i výšce. Ačkoli je k Emě omezený přístup, je vyhledávaným turistickým cílem s výhledem na celé Ostravsko. Proto by se v budoucnu měla dočkat i oficiálního zpřístupnění.
V jezuitské koleji Klementinum v Praze se provádí meteorologická měření nepřetržitě již od roku 1752. S meteoroložkou Taťánou Míkovou nyní nahlédneme do zdejšího archivu pozorování počasí, a budeme tak mít možnost tehdejší údaje srovnat s aktuálními meteorologickými podmínkami.
13 716
768
4 664
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.