06:33
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Herečka a zpěvačka Alena Antalová z Městského divadla v Brně vzpomíná na rozpad Československa. Přibližuje své rodinné zázemí a poukazuje na své slovenské kořeny a cítění. Sama o sobě tvrdí, že se cítí nadále býti Čechoslovenkou.
Co si o sobě myslí tlumočnice do znakového jazyka, jaká je máma? A jaké vlastní chyby vidí téměř na konci sedmileté rodičovské dovolené? Sebereflektivní povídání o dětech, přípravě na ně, prožívání šestinedělí a samozřejmě mateřství.
Mnichovská dohoda přinesla psychiatrickým ústavům na našem území některé změny. Léčebna v Kosmonosech byla nově vyčleněna pouze pro české Němce. Ani k občanům stejné národnosti se však nacisté nechovali o nic lépe. Na základě určitých kritérií vyselektovali neperspektivní pacienty a přichystali pro ně transport do plynových komor. K němu nakonec nedošlo, přesto úmrtnost v léčebnách za války několikanásobně vzrostla kvůli špatným životním podmínkám.
Eva Davidová byla česká historička umění, etnografka, socioložka a fotografka. Patřila k zakladatelům české romistiky. Dokumentární snímek zachycuje tuto jedinečnou průkopnici na poli studia romské kultury v posledních dnech jejího života. Společně máme možnost nahlédnout do romských osad a života zdejších obyvatel, kteří nosí svou „Evičku“ hluboko v srdcích, stala se pevnou součástí jejich kolektivní paměti.
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
Romská holčička Tulina do své nové rodiny přišla z Klokánku se zvláštní nálepkou: „Nebude moc mluvit, bude nemocná.“ Nic z toho ale nebyla pravda. Tulina je velmi empatická, inteligentní a už ve svém školkovém věku ovládá i cizí jazyky.
Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Projekt umožňuje unikátní pohled na jejich životy nejen ve školním prostředí, ale i v soukromí. Jak se Ptáčata seznamují s osobností Václava Havla a uctívají jeho památku?
Nane Hripsime, Sevak, Vahe – tato exoticky znějící jména jsou arménská a děti, které jsou jejich nositeli, se narodily arménským rodičům žijícím v České republice. Chodí sice do arménské školy, aby nezapomněly na své kořeny, a v rodině udržují původní arménské tradice, přesto už jsou to tak trochu Češi. Rádi poznávají Českou republiku, česky hovoří bezchybně a nedokonalá čeština jejich rodičů je jim k smíchu.
Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.