Našli jsme pro vás videí: 33
17:41
Nobelovy ceny 2020: Chemie
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
07:23
Postoj české společnosti k holokaustu
Během let komunismu byl holokaust opomíjen, až tabuizován. České dějiny za 2. světové války, to byl především příběh národního hrdinství a odboje, a menšiny a jejich osud stály na okraji zájmu. Tento přístup se změnil po roce 1989. Stále ale existuje téma, které vzbuzuje emoce, a tím je romská genocida. Zatímco hovořit o antisemitismu je nekonfliktní, pokus o vytvoření paralely s Romy vyvolává v lidech silné projevy rasismu. Otevírat toto téma je však velmi důležité – zvlášť dnes, kdy lze ve společnosti vysledovat určité znepokojivé tendence připomínající 30. léta a nástup nacismu.
02:38
Likvidace cikánského tábora v Osvětimi
Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.
06:24
Vrba a Wetzler: Uprchlí vězni z Osvětimi
Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.
03:25
Psychiatrické léčebny za protektorátu
Mnichovská dohoda přinesla psychiatrickým ústavům na našem území některé změny. Léčebna v Kosmonosech byla nově vyčleněna pouze pro české Němce. Ani k občanům stejné národnosti se však nacisté nechovali o nic lépe. Na základě určitých kritérií vyselektovali neperspektivní pacienty a přichystali pro ně transport do plynových komor. K němu nakonec nedošlo, přesto úmrtnost v léčebnách za války několikanásobně vzrostla kvůli špatným životním podmínkám.
11:06
Terezínský rodinný tábor v Osvětimi
V noci z 8. na 9. března 1944 bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau zavražděno takřka 4000 českých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Než odešli na smrt, museli vězni napsat svým příbuzným a známým pohlednice, které byly posléze postdatovány a odeslány s účelem vzbudit zdání, že jsou všichni v pořádku. Ačkoli transportů z Terezína se uskutečnilo několik, likvidaci toho ze září 1943 lze pokládat za největší jednorázovou vraždu československých občanů za 2. světové války.
05:48
Sexuální útok muslimských imigrantů na ženy
Doma by si to nedovolili. V Evropě, kam prchají před bídou a válkou, se to ale stalo. V Německu, v Kolíně nad Rýnem, při silvestrovských oslavách skupinka imigrantů z muslimských zemí sexuálně obtěžovala ženy. Proč se to stalo? Jak vnímají muslimové sexualitu a ženy? A jak odborníci popisují kulturní odlišnosti ve vztahu k ženám?
03:53
Zneužití dějin v informační válce
Dějiny se dají v informační válce snadno zneužít. Jednak má většina společnosti jen základní znalost historie a jednak důležité historické události a pojmy často automaticky spouštějí v mysli buď pozitivní, nebo negativní asociace, bez ohledu na to, co je pravda. S dějinami v tomto smyslu často pracují např. politici. Stejně tak politici rádi používají dělení na „my“ a „oni“, což je základní princip války a vůbec jakéhokoli konfliktu. Proto se také informační válce říká válka.
09:11
Perzekuce Romů za 2. světové války
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
05:51
Retribuční dekrety a lidové soudy
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.
04:49
Sváteční slovo o Komenském
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
02:17
Osud církevního majetku za komunistů
Komunisté po uzavření klášterů převzali veškerý církevní movitý i nemovitý majetek. Budovy obvykle využívala státní bezpečnost, armáda nebo úřady, popřípadě zůstaly nevyužity a chátraly. Movitý majetek byl často rozkraden nebo zničen, někdy jím byly vybaveny zámky, muzea a galerie. Kláštery však často vlastnily i díla vysoké umělecké kvality, která se naštěstí většinou podařilo zachránit díky Národní galerii a Národní knihovně.
