07:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Mezi Branovem a Roztoky u Křivoklátu najdeme naučnou stezku U Eremita, podél které roste tis červený, jehličnan, který je v celé Evropě vzácný a přísně chráněný. Tady, na severních stráních podél Berounky, jich roste hned tisíc.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
CHKO Blaník je nejmenším chráněným územím svého druhu u nás. Co můžeme poznat na ploše 41 km2? Například vrcholy Velký a Malý Blaník, suťové lesy, mokřady či meandry řeky Blanice. Také se tu nachází památky, například barokní kostel a zámek v Louňovicích pod Blaníkem.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
V kanadských Skalnatých horách leží šest národních parků. S Objektivem (2009) navštívíme největší z nich, Jasper, který má rozlohu jako Středočeský kraj. Proslulý je zejména ledovcovými jezery, vodopády a úchvatnými horami. Není tedy divu, že sem zavítají 2 miliony návštěvníků ročně.
Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrostla na stejnojmenné hoře nedaleko Loučné nad Desnou. Je technickým unikátem zařazeným dokonce mezi sedm největších divů České republiky. Její stavba byla zahájena v roce 1978 a do provozu byla uvedena až o 18 let později. Srdcem elektrárny jsou dvě Francisovy reverzní turbíny, největší v Evropě. Pojďte s námi zjistit, jak funguje.
Počátkem 90. let 20. století v období malé privatizace státních podniků vznikla řada nových firem. Jednou z nich je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Vysočině. Pivovar zavedl mnoho inovací, např. patentní lahve nebo mikrobiologickou filtraci bez pasterace. Díky důrazu na kvalitu i úspěšné marketingové strategii získal již několikrát titul pivovar roku.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.