Jan Zábrana přeložil Ginsbergovo Kvílení do češtiny. V ukázce parafrázuje úvod Ginsbergova textu na československé podmínky poloviny šedesátých let... Připomenutá je také Ginsbergova dnes už legendární návštěva Prahy.
Jan Zábrana otevřeně vyjadřuje svůj zcela nesmiřitelný pohled na Stalina a zároveň svůj názor vysvětluje.
Josef Jungmann představuje jednu z největších postav spojenou s érou národního obrození. Jak lze popsat jeho přínos českému jazyku i národu? Kterým všem oborům se profesně věnoval? A jak významný byl jeho překlad Miltonova Ztraceného ráje? O těchto otázkách diskutují historici v pořadu Historie.cs.
V závěru dokumentárního cyklu složil Zdeněk Svěrák báseň Jára Cimrman nepozvaný, kterou kolektivně přednesli všichni jeho herci a protagonisté. Veršovaný chvalozpěv si mohou vyzkoušet i žáci, a to v úkolu, který najdou v pracovním listě.
Jak charakterizovat podivína? A jaký má český národ k postavám podivínů vztah?
V tomto díle se podíváme do obce Stará Huť ve Středočeském kraji, kde si zarecitujeme Cimrmanovu báseň Ážmilid.
Jaroslav Hašek je autorem nejpřekládanějšího románu české literatury. Osudy dobrého vojáka Švejka patří k českým spisovatelským klenotům a krásně popisují humor Čechům tolik vlastní. Hlavně díky tomuto dílu vstoupil Jaroslav Hašek navždy do české i světové literární historie jako jeden z jejích velikánů.
Literární vědec Jiří Brabec se zamýšlí nad rozdílným přístupem ke čtení Kunderova Žertu v době jeho vydání a dnes. V následné diskusi zazní úvaha o možnosti Milana Kundery psát pod pseudonymem.
Josef Chuchma představuje film Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti a s kritikem Kryštofem Ederem a historikem Petrem Zídkem diskutuje o přínosu filmu a prvních dojmech z něj.
Bohumil Hrabal „se představuje" jako reformátor české prózy a osobitý vypravěč „nemilosrdné reality" v dokumentárních záběrech a debatě hostů pořadu Historie.cs.
V zahradě přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích objevíme další zajímavost spojenou s českým velikánem.
Krátká pasáž z pořadu Písně českých básníků shrnuje postavení a popularitu Jaroslava Seiferta v české literatuře i společnosti v době normalizace. Horké chvilky nastaly režimu poté, co mu v roce 1984 byla udělena Nobelova cena za literaturu, jakožto doposud jedinému československému autorovi v historii. Jak proběhl jeho pohřeb?
13 784
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.