Sociální sítě neustále shromažďují informace o svých uživatelích. K dispozici je mají pouze výzkumné laboratoře přímo od konkrétních sociálních sítí, které často provádějí výzkumy bez vědomí uživatelů. Žáci budou pracovat metodou kmeny a kořeny a zamyslí se , jaká data o nich sociální sítě sbírají.
Úryvek z dokumentu Dopamin: Jak aplikace klamou náš mozek (2023) se věnuje tomu, jaký vliv na nás mají lajky na sociálních sítích. Žáci společně zhlédnou video a vyplní krátký pracovní list, který si poté vymění ve dvojicích. Aktivita kombinuje individuální reflexi a tichou spolupráci ve dvojici.
Pracovní list se zaměřuje na reflexi vlastních digitálních návyků a uvědomění rozdílu mezi aktivním a pasivním používáním chytrých telefonů. Žáci pracují se škálou sebehodnocení, třídí příklady činností a ve skupinách navrhují způsoby, jak telefon využívat více aktivně.
Tento pracovní list vede žáky k prožití a reflexi situace, kdy jejich pozornost přerušují digitální notifikace. Žáci zkoumají, jak se liší jejich schopnost soustředění při práci s vypnutými a se zapnutými oznámeními. Cílem je porozumět, proč je těžké odolat pokušení reagovat na notifikaci.
Pracovní list navazuje na pasáž dokumentu Dopamin a rozvíjí téma vlivu sociálních sítí na sebeúctu a duševní zdraví. Žáci prostřednictvím tvorby dvou fiktivních profilů zkoumají, jak různé způsoby sebeprezentace ovlivňují vnímání sebe i druhých.
Pracovní list propojuje klasický psychologický experiment B. F. Skinnera s fenoménem digitálních odměn, které známe z her, aplikací a sociálních sítí. Žáci si uvědomí, že lajky, body nebo odznaky fungují na principu posilování chování. Následně přenesou toto poznání do vlastního života.
Žáci během práce objeví mechanismy dopaminového cyklu a přerušovaného posilování. Odhalí tak, jaké prvky sociálních sítí vytvářejí závislostní chování, a promyslí přístupy, které je před ním mohou ochránit. Budou vedeni k tomu, aby kriticky zhodnotili své chování v digitálním světě.