Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Nedej se

Bitva o přírodu pokračuje

Zde najdete všechny materiály k tomuto pořadu

Videa

55 videí
Valašsko v zajetí lesů
11:25

Valašsko v zajetí lesů

Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky. Vydejme se na Valašsko, do Moravskoslezských Beskyd, kde je tento trend o to bolestivější, oč tradičnější ráz krajiny se zde v rámci Česka doposud zachoval.

Přeprava zboží
04:32

Přeprava zboží

Víte, jak se k nám dostalo zboží, které si kupujete v obchodě nebo v e-shopu? Často putuje v kontejnerech z jiné části světa po moři, vlakem nebo na kamionech. Po celém světě je obrovská síť skladových hal, kde se skladuje a čeká na doručení k zákazníkovi. Zamyslete se, jak to ovlivňuje naše životní prostředí.

Zvuky v přírodě: Ptáci v noci
00:34

Zvuky v přírodě: Ptáci v noci

Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči, přeneste se do letní noci a zaposlouchejte se do slavičího zpěvu.

Zvuky v přírodě: kroky v blátě
00:16

Zvuky v přírodě: kroky v blátě

Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na lesní cestu po dešti.

Zvuky v přírodě: ptáci za dne
00:13

Zvuky v přírodě: ptáci za dne

Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní zahradu.

Zvuky v přírodě: mraveniště
00:29

Zvuky v přírodě: mraveniště

Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba do lesa k mraveništi.

Zvuky v přírodě: Pramínek vody
00:17

Zvuky v přírodě: Pramínek vody

Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba k lesní studánce.

Zvuky v přírodě: Cvrkot louky
00:46

Zvuky v přírodě: Cvrkot louky

Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní louku.

Protierozní opatření a živá půda
17:04

Protierozní opatření a živá půda

Za miliardové dotace, které dostávají na péči o půdu, zemědělci kupují umělá hnojiva a pesticidy. Jejich aplikace na poli konvenčního zemědělce však likviduje společenství organismů, jež stejnou půdu vytvořilo a udržuje její úrodnost. Půda bez půdních organismů neváže vodu a snáze tedy podléhá erozi, která u nás dosahuje katastrofických rozměrů. Existují však přírodě blízké postupy, jak se k půdě chovat šetrněji.

Chytré město: Kladno bez uhlíku?
11:51

Chytré město: Kladno bez uhlíku?

SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?

Lze vrátit zábor půdy?
03:18

Lze vrátit zábor půdy?

Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.

Působení zemědělství na životního prostředí
08:58

Působení zemědělství na životního prostředí

Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.

Hospodaření s elektřinou v Česku
03:08

Hospodaření s elektřinou v Česku

Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.

Voda mizí z krajiny
05:21

Voda mizí z krajiny

Od konce komunistické diktatury, jejíž hospodaření devastovalo českou krajinu, nás dělí několik desetiletí. Za tu dobu pozorujeme výrazné zlepšení kvality životního prostředí. Na druhou stranu díky klimatické změně, stavu půd a lesů, dozrávají nové environmentální problémy. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Jak u nás hospodaříme s energií?
03:08

Jak u nás hospodaříme s energií?

Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.

Boj o půdu
16:09

Boj o půdu

Má se stát starat o veřejný zájem a chránit životní prostředí, nebo se má spojit se soukromou firmou a hájit její zájmy na úkor životního prostředí? Na tuto otázku není těžká odpověď. Avšak praxe v České republice ukazuje, že druhá varianta je běžnou praxí. Jako v kauze Nemak, kdy soukromému investorovi pomohl stát vyvlastnit úrodnou půdu od soukromého farmáře. Nemak na ní postavil výrobní halu, přestože ve stejné době mohl stavět v nedaleké průmyslové zóně na daleko méně kvalitní půdě. Pasáž názorně ukazuje příčiny neutěšeného tempa záboru půdy v České republice, které v posledních desetiletích nevratně poškodilo tvář naší krajiny. V době vzniku dokumentu například místo toho, aby stát bránil dalším podobným případům zvýšením poplatků za vynětí z půdního fondu, tvůrci zákonů bojovali za jejich snížení.

Půdní eroze v Česku
08:00

Půdní eroze v Česku

Jak se daří české půdě? Půda velice trpí a je degradována erozí a špatným hospodařením, protože z ní chceme dostat víc, než do ní sami vkládáme. Půdě tak chybí organická hmota a půdní život, který by jí dával potřebné vlastnosti. Ještě před 40 lety dokázala ornice na jižní Moravě zadržet až 350 litrů vody na metr čtvereční. Dnes zadrží sotva 60 litrů.

1968: Římský klub
03:03

1968: Římský klub

Na přelomu 60. a 70. let je situace u nás v ostrém kontrastu s demokratickými zeměmi, kde sílící ekologické snahy mají prostor k ovlivňování názoru společnosti. Roku 1968 vzniká Římský klub, který jako "organizace odborníků různých oborů, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu", získává čím dál větší vliv. V Československu po roce 1968 jsou snahy ekologických iniciativ naopak na dlouhou dobu tvrdě umlčovány.

Kedjom-Keku: Lidé z lesa
08:07

Kedjom-Keku: Lidé z lesa

Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.

Devastace lesů v Krušných horách
01:51

Devastace lesů v Krušných horách

Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.

Probíhá načítání