Miroslav Táborský představuje historii a jedinečné příběhy českých památek UNESCO.
Geniální dílo architekta Jana Santiniho-Aichela. Na rozdíl od zažitých konvencí měl kostel hvězdicovitý tvar a připomíná tzv. fraktály, což jsou geometrické obrazce s opakujícími se prvky. Na půdorysu deseticípé hvězdy byl posléze vystavěn i ambit a poutníci byli ke kostelu vpouštěni pěti branami.
Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou cenných gotických, renesančních a barokních domů. Její uliční síť představuje skutečný labyrint. K dalším významným památkám Kutné Hory, po kterých provází Miroslav Táborský, patří Vlašský dvůr, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, středověký kostel sv. Jakuba, monumentální Jezuitská kolej nebo klášter Voršilek.
Praha dostala v průběhu věků mnoho přízvisek. Zkamenělá krása, Zlaté město, Stověžatá Praha, Matka měst. Historie sem v průběhu staletí přinášela vlivy z celé Evropy. Střídali se zde vladaři, šlechtické rody, politické vlivy i státní zřízení. Spolu s tím vším přicházeli umělci a architekti, kteří vtiskli Praze její tvář, plnou překvapivých kombinací. Během vycházky s Miroslavem Táborským se dozvíme, proč se na seznam UNESCO Praha zapsala především jako dokonalé zhmotnění zásady „jednota v rozmanitosti, rozmanitost v jednotě“.
Miroslav Táborský představuje stěžejní dílo funkcionalistické architektury, vilu Tugendhat. Vila se nachází v Brně – Černých Polích a jedná se o první objekt moderní architektury v České republice a čtvrtý na světě, který byl zařazen mezi památky UNESCO.
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Třebíč je druhým největším městem Kraje Vysočina. O bohaté historii svědčí především areál bývalého kláštera s bazilikou svatého Prokopa, která patří k nejcennějším evropským příkladům přechodu mezi románským a gotickým stylem. Ještě unikátnější hodnotu má však třebíčská židovská čtvrť, která je pozoruhodným souborem staveb, v nichž se jedinečným způsobem navrstvily stopy procházejících staletí. Obě místa byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přičemž židovská čtvrť byla první židovskou památkou mimo Svatou zemi, která se na něm ocitla.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Na okraji Žďáru nad Sázavou se zvedá kopec, kterému dominuje unikátní poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o vrcholné dílo barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho, který nevelkou stavbu obklopenou ambitem postavil v letech 1719 – 1722. Velmi členitý svatostánek je totiž s nadsázkou řečeno otevřenou knihou plnou symbolů spjatých s kultem našeho předního světce. Navíc je stavba vůbec nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky, jíž se Jan Blažej Santini zcela vymykal dobovým konvencím a v mnohém předběhl vnímání architektury.
Novinky posíláme maximálně 1x za 14 dní. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
