04:37
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.
Uplynulo už více než 80 let od podpisu mnichovské dohody, která zpečetila náš osud během druhé světové války. V kreslené reportáži z pořadu Zprávičky se dozvíte, co podpis mnichovské dohody znamenal pro tehdejší Československo. Naši občané často hovoří o mnichovské zradě, spojenci se jejím podpisem snažili vyhnout válce. Ustupovat zlu se zkrátka nevyplácí.
Mnichovská dohoda z konce září 1938 vedla ke ztrátě asi třetiny historického území českého státu. Měla však i velké sociální dopady. Na 200 000 osob utíkalo z pohraničí do vnitrozemí. Bohužel, druhá republika ztratila i étos republiky první. Mnohé uprchlíky, zejména německé antifašisty a Židy, bez milosti vracela zpět. Jejich cesta často nekončila jinde než v koncentračních táborech.
V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Jak spolu souvisí mnichovská dohoda a atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha? To se dozvíme v animovaném videu z produkce FAMU s komentářem vojenského historika Eduarda Stehlíka.
Co bylo spouštěčem toho, že spojenci v roce 1942 prohlásili Mnichovskou dohodu za neplatnou? A proč se k tomu Britové stavěli zpočátku odmítavě?
Nový premiér československé vlády Marián Čalfa na jednání mezi čtyřma očima vysvětluje Václavu Havlovi, jak zařídí, aby ho „komunistické“ Federální shromáždění zvolilo prezidentem.
Vlevo, nebo vpravo, co je na silnici správně? Historie má jasno, co bylo a je efektivní. Velká Británie a její bývalé kolonie rovněž. Má strana jízdy něco společného s bezpečností? Video představí i švédskou změnu, o které jste možná netušili.
V této pasáži prvorepublikový politik Karel Kramář popisuje své vize o rychlé válce. Po vítězství Ruska dokonce uvažoval o vzniku státu v čele s dynastií Romanovců.
Na začátku roku 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Podívejte se na rekonstrukci posledních hodin jeho života.
Československou republiku si Rusíni vybrali jako stát, s nímž chtěli sdílet svoji kulturu a historii. Podkarpatská Rus se tak stala součástí první republiky a zůstala jí až do roku 1945, kdy byla postoupena Sovětskému svazu. Podívejte se na stručnou historii této doby.
Studená válka je více než čtyřicetileté období mocenského soupeření východního a západního bloku po druhé světové válce. Nedošlo sice k otevřenému střetu mezi oběma hlavními mocnostmi (Spojenými státy a Sovětským svazem), přesto bylo v některých okamžicích nebezpečí války obou bloků velké. Nejblíže k válce byl rozdělený svět patrně v říjnu roku 1962 v souvislosti s tzv. karibskou krizí.
Do letecké bitvy o Británii v roce 1940 se zapojili i českoslovenští piloti. Kolik z nich se bitvy účastnilo? A jak podstatné bylo zapojení perutí složených ze zahraničních pilotů? O účasti československých letců v bitvě o Británii nám více povědí historici v pořadu Historie.cs.
Nová éra na evropském kontinentě respektive v celém světě začala. Krásný čas plný euforie a nových nadějí se však pomalu začíná propadat do skepse z nenaplněných ideálů. Anarchismus a zástupy nezaměstnaných se pomalu začínají vymykat kontrole.
12 705
702
4 198
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.