Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Burcující čin Jana Palacha

Sebeupálení Jana Palacha: Jiskra v temnotách

Od tragického činu a smrti Jana Palacha uplyne letos už 52 let. Jméno studenta, který se rozhodl vyburcovat národ prostřednictvím vlastního utrpení, však prachem nezapadalo ani trochu. Památku Pochodně č. 1, jak se v dopise na rozloučenou Jan Palach podepsal, si připomínáme i dnes s pocity, které se dotýkají samotného jádra naší lidskosti. Cítíme obdiv k jeho hrdinství, zoufalství nad vpravdě mučednickou smrtí dvacetiletého člověka i úctu k jeho oběti pro osud národa, který mu byl dražší než jeho vlastní život.

Stáhnout materiály

sebeupaleni-jana-palacha

„Zapálil jsem se sám, jako to dělají buddhisté ve Vietnamu, na protest proti všemu, co se tady děje, proti nesvobodě slova, tisku a všeho ostatního. Říkejte to všem,“ šeptal ztěžka popálenými ústy, když jej 16. ledna 1969 po čtvrté odpolední přijímali na klinice popálenin.


Čin, kterým chtěl Palach povzbudit národ k jednotě a vyburcovat k odporu proti režimu, otřásl nejen celým Československem. Jeho pohřeb prožíval celý národ a proměnil se vlastně v masový protest proti pokračující okupaci. Přestože se režim snažil, aby bylo Palachovo jméno zapomenuto, a nerozpakoval se kvůli tomu ani přestěhovat jeho hrob, nikdy se mu to nepodařilo. Jan Palach se stal symbolem útlaku a nadějí svobody, jiskrou v temnotách. Dvacáté výročí jeho smrti v roce 1989 vstoupilo do dějin jako palachiáda. Pět dní trvající občanské nepokoje, největší a nejsilnější od samotného Palachova činu, se staly signálem, že se konec režimu nevyhnutelně blíží.


S naším námětem se seznámíte se všemi okolnostmi, mýty, fámami a událostmi, které s „akcí“, jak sám Jan Palach své sebeupálení nazýval, souvisejí, a v pracovním listu si ověříte, jak moc jste jim porozuměli.

Poslední hodiny života Jana Palacha

02:16

Poslední hodiny života Jana Palacha

Na začátku roku 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Podívejte se na rekonstrukci posledních hodin jeho života.

Jan Palach – živá pochodeň

02:55

Jan Palach – živá pochodeň

Upálení Jana Palacha v lednu 1969 se dnes obecně interpretuje jako protest proti potlačování svobod a proti pasivitě veřejnosti, která již zapomněla na reformní dobu před srpnem 1968. Požadavky Jana Palacha byly ale i konkrétní. Jejich nesplnění mělo podle něj vést k dalším podobným činům z řad studentstva a zburcovat národ.

Sebeupálení Jana Palacha

07:27

Sebeupálení Jana Palacha

Student filozofické fakulty Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí na protest proti potlačování svobod, vůči kterému začínala být československá veřejnost pasivní. Dokument mimo jiné obsahuje reflexi Palachova činu v očích Václava Havla a Tomáše Halíka.

Projev Václava Havla po upálení Jana Palacha

02:48

Projev Václava Havla po upálení Jana Palacha

Václav Havel jako člen předsednictva Svazu československých spisovatelů natočil pro televizi prohlášení k upálení Jana Palacha. Čin hodnotil jako promyšlený akt, jako apel před lhostejností a beznadějí. Tvrdil, že nestačí jen promlouvat k mladým lidem, aby Jana Palacha nenásledovali. Žádal vyhlášení voleb a odstoupení členů současné vlády, kteří byli spojeni s kolaborantským jednáním v době pražského jara.

Hrob Jana Palacha

04:18

Hrob Jana Palacha

Hrob člověka je posledním místem jeho odpočinku a všichni známe výraz „odpočívej v pokoji“. Janu Palachovi komunistický režim pokoje nedopřál. Jaké byly osudy jeho ostatků?

Ticho Jana Palacha

10:31

Ticho Jana Palacha

Na začátku roku 1969 se upálil student Jan Palach. Jeho tragický čin měl u československé veřejnosti velký ohlas. Jedním z nich byla i píseň Bohdana Mikoláška Ticho. Její text možná nejlépe vyjadřuje pocity tehdejší doby. Režisér Milan Peer píseň doprovodil působivými filmovými záběry a vzniklo tak silné svědectví, které bylo v době normalizace na dvacet let uloženo do trezoru.

Pohřeb Jana Palacha

05:21

Pohřeb Jana Palacha

Dne 16. ledna 1969 se na protest proti vývoji ve společnosti po srpnu 1968 upálil student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Chtěl tak vyburcovat československou veřejnost. Dokument reflektuje ohlas veřejnosti na tento zoufalý čin a přibližuje okolnosti kolem Palachova pohřbu.

Projev prezidenta po upálení Jana Palacha

03:41

Projev prezidenta po upálení Jana Palacha

Prezident Ludvík Svoboda vystoupil v televizi 21. ledna 1969 s projevem poté, co 19. ledna zemřel student Jan Palach. Vyzval k tomu, aby již nikdo podobný akt protestu nepodnikal. Tvrdil, že vláda má určitý plán a bude ho postupně uskutečňovat. Sebeupálení hodnotil jako krok, který by mohl vyvolat anarchii v zemi, následkem čehož by hrozilo, že by byla česká vláda shledána neschopnou vést sama svou zem a její správu by musel převzít někdo jiný…

Jan Zajíc: Pochodeň číslo dvě

02:45

Jan Zajíc: Pochodeň číslo dvě

Měsíc po tragické smrti Jana Palacha se 25. února 1969, na den výročí komunistického puče sebeupálil další student, Jan Zajíc. Inspirován Palachem i on obětoval svůj život na protest proti cenzuře a normalizaci poté, co Palachův čin podle něj neměl výraznější ohlas v tehdejší společnosti.

Evžen Plocek: Třetí pochodeň

03:18

Evžen Plocek: Třetí pochodeň

Evžen Plocek byl reformní komunista, který se 4. dubna 1969 na protest proti směřování československé politiky po srpnu 1968 upálil na jihlavském náměstí. Nezanechal po sobě žádné prohlášení ani dopis na rozloučenou rodině, i proto je jeho čin předmětem různých spekulací a není tolik znám. Pravdou ale je, že se jeho pohřeb stal další demonstrací proti tehdejší politice vlády.

Dezinformace a ovlivňování názorů

02:03

Dezinformace a ovlivňování názorů

Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.

Palachův týden

03:04

Palachův týden

Mezi 15. a 22. lednem 1989 proběhla na Václavském náměstí série demonstrací, označovaná též jako Palachův týden. Ten se stal prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Palachův týden odstartovalo násilné rozehnání několika tisíc lidí, kteří se navzdory oficiálnímu zákazu sešli na Václavském náměstí, aby zde uctili památku Jana Palacha. Ten se upálil 16.1. 1969 ve snaze vyburcovat společnost z letargie.

Palachův týden 1989

03:05

Palachův týden 1989

V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.

Normalizace

02:44

Normalizace

Po srpnu roku 1968 nastává v Československu období normalizace, během kterého dochází k represivním opatřením. Jak to u nás vypadalo a kdo byl Jan Palach?

Probíhá načítání