Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Reportáž z pořadu Věda 24 (2025) popisuje dramatický sesuv ledovce Birch ve Švýcarských Alpách v květnu 2025. Kvůli změně klimatu budou takové události v Alpách bohužel mnohem častější. Následně je připomenuta katastrofa s kolapsem ledovce v Peru v roce 1970, kterou způsobilo zemětřesení.
Jezero Turkana v severní Keni, na jehož vodě je životně závislých 500 000 lidí, se neustále zmenšuje. Na deště, které dříve přicházely pravidelně, se se změnami klimatu nelze spolehnout. Voda v jezeře ubývá, protože etiopská vláda vybudovala na jejím přítoku přehradu. Se snižující se hladinou jezera a srážkovými úhrny se lidem snižují i možnosti obživy.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
