Pracovní list vychází z ukázek němých filmových záběrů, které zachycují odstraňování nebo zakrývání symbolů Rakouska-Uherska v říjnu a v listopadu roku 1918. Dobové záběry doplňuje sada historických pramenů – novinové články a dobová karikatura, kterou žáci v rámci pracovního listu analyzují.
Cílem pracovního listu je seznámit žáky se vznikem karibské krize a dopady případného konfliktu na samotné Československo. Základní pomůckou jsou videa vztahující se ke karibské krizi a internet.
Vladimir Iljič Lenin byl už během svého života považován nejen v Rusku za velkou historickou osobnost a po své smrti až nekriticky adorován. Po druhé světové válce a komunistických převratech v zemích východní Evropy se Lenin stal i v nich komunistickým „bohem“, kterému byla vzdávána mnohá pocta.
Od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 byl jedním z představitelů Národního
výboru československého. Podílel se na vyhlášení samostatného Československa, a stal se tak
jedním z „mužů 28. října“.
Československý politik, novinář, účastník prvního odboje, jeden z „mužů 28. října“
a několikanásobný ministr. Zpočátku patřil mezi politiky národních socialistů, po rozkolu byl
předákem radikálně nacionalistických formací, známých pod názvem Národní liga.
Pracovní list má seznámit žáky s pěti osobnostmi, které vstoupily do dějin jako tzv. muži 28. října. Budou objevovat situaci památného dne 28. října 1918, a to jak živelné vyhlášení republiky, tak reakci členů Národního výboru, kteří byli vývojem zaskočeni.
Pracovní list pro žáky středních škol je součástí kolekce Pavel Kohout, jejímž cílem je nabídnout žákům středních škol různé úhly pohledu na život a dílo autora, který spoluvytvářel obraz české literatury po celou druhou polovinu dvacátého století i v prvních desetiletích století jednadvacátého.
Pavel Kohout byl jednou z vůdčích osobností petice všech petic, jak byla nazývána Charta 77. Iniciačním momentem vzniku Charty 77 byl další proces se členy kapely Plastic People of The Universe.
Pavel Kohout patřil na počátku padesátých let k zapáleným zastáncům komunistického vývoje tehdejší společnosti, a tedy i stalinismu samotného. Sám se jako spisovatel v této věci autorsky aktivně angažoval. Pak přišel Chruščov se svým projevem, a všechno bylo jinak…
Pracovní list je zaměřen na banalizaci násilí a dalších problémů spojených s divokým odsunem německého obyvatelstva. Obsahuje ukázky z dobového českého tisku, které ji ukazují. Výběr z tisku budou žáci porovnávat s pamětnickými výpověďmi očitých svědků události.
Pracovní list žákům zprostředkovává mediální obraz Černobylské havárie nejen v československém televizním vysílání, ale také v československém a zahraničním tisku prostřednictvím výběru novinových titulků z května roku 1986.
Zapojte do hodiny dějepisu skupinovou práci! Materiál, na který jste právě narazili, je určen pro žáky ZŠ či SŠ (s ideálním počtem kolem 20 žáků ve třídě) a je zaměřen na vybraná témata první republiky.