Curiosity je robotické vozítko, které zkoumá Mars. Jeho přistání na cílové planetě nebylo úplně hladké, ale nyní už na Zemi posílá množství užitečných dat a obrazů. Přinese nám i odpověď na otázku, zda na Marsu byl a je život? A jaké další otázky vyvolává?
Jednoho dne možná budeme muset opustit naši planetu a žít ve vesmíru. Podmínky života ve vesmíru zkoumají astronauti na mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá Zemi. Co všechno zahrnuje život astronauta na stanici? To se dozvíte v reportáži z Wifiny.
V následujícím videu se nejprve dozvíme, jak pravděpodobně vzniklo Slunce, naše nejbližší hvězda. Dále se podíváme na jeho velikost v porovnání s dalšími hvězdami i s planetou Zemí. A na závěr nás čeká malý pokus ohledně skutečné barvy Slunce.
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
S Ladislavem Siegerem si popovídáme o nanosatelitech. A proč právě s ním? Protože jeden z nanosatelitů, který krouží kolem Země, vznikal u nás v České republice. Jaká data může sbírat a v čem jsou pro lidi užitečná? A jaký je rozdíl mezi nanosatelitem a satelitem? To vše, a mnohem více se dozvíte ze zajímavého rozhovoru s tímto odborníkem.
Pojďme se podívat na video o první československé umělé družici. Magion sestrojili vědci z Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd. S mateřskou družicí kroužil Magion kolem Země tři roky a při svém posledním oběhu shořel. Jeho jméno nesl kdysi také televizní pořad pro děti.
Téměř všechny planety Sluneční soustavy mají své měsíce. Ty vznikly ze společného oblaku prachu a plynu. Náš Měsíc ale vznikl jinak. Jak k tomu došlo a jak nás na Zemi ovlivňuje? Co by se stalo, kdyby Měsíc prostě zmizel? Možná se budete divit, jak moc je pro nás důležitý. Jaká síla ho drží na jeho oběžné dráze, takže na nás nespadne?
Vesmírná sonda OSIRIS-REx úspěšně doručila na Zemi vzorky ze své první mise. Hluboko ve vesmíru odebrala materiál na asteroidu Bennu a poskytla tak vědcům kamínky a prach staré několik miliard let. Tím však práce sondy nekončí. Po dokončení této mise zamířila odebrat vzorky na další asteroid, který se jmenuje Apophis.
Velká mlhovina v Orionu je viditelná prostým okem. Od Země je vzdálená pouhých 1500 světelných let a lidé ji znali již od starověku. Mlhovina proto představuje oblíbený cíl Hubblova vesmírného dalekohledu. Vědci v ní nyní objevili 42 nových disků, které se mohou stát zárodkem nových planetárních systémů podobných naší Sluneční soustavě.
Brďo se vydá na cestu napříč zeměkoulí. Bude zkoumat, co je to severní a jižní pól. Ukáže se, že jde o místa na povrchu Země, kterými prochází zemská osa. Na své cestě potká nejen lední medvědy nebo tučňáky, ale ukáže vám taky kajak, polární lišku či polární stanici. Dozvíte se, kdo byl první člověk na pólu i jak si doma sestrojit svůj vlastní teploměr.
Nanosatelity jsou přibližně 1 kg vážící přístroje, které mají na palubě vědecké přístroje a zkoumají různé věci okolo naší planety. Mohou se věnovat například sledování počasí, zkoumání a sledování erupcí na Slunci. Musí být zkonstruovány tak, aby jejich životnost na oběžné dráze byla maximálně 25 let. Mají také danou výšku oběžné dráhy okolo Země. Stejně tak jako geostacionární satelity.
13 170
740
4 495
1 237
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
