05:45
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Raketoplán Discovery plnil výzkumné i zásobovací mise pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Na oběžnou dráhu Země také vynesl Hubbleův teleskop. Podívejte se na přistání tohoto raketoplánu, které se uskutečnilo 20.4. 2010
Zatmění Slunce vzniká, když Měsíc zakrývá Slunce, a tím vrhá stín na Zemi. Jestliže je Měsíc blíže k Zemi, zakryje celý sluneční disk a pozorujeme úplné zatmění Slunce. Zatmění Slunce ukáže na několik minut sluneční korónu, součást sluneční atmosféry, která je stále plná velkých a nevysvětlitelných otazníků.
Jak se vyvíjí vesmír? Jak nejspíše skončí? Existuje několik variant, jak může vesmír skončit. Jsou to: velký krach, tepelná smrt a velký roztrh. Podívejte se na možné scénáře konce.
Astronomové Evropské jižní observatoře postavili „Evropský extrémně velký teleskop“. Tento obrovský optický a infračervený dalekohled o hmotnosti 5500 tun má zrcadla o průměru přes čtyřicet metrů. Díky tomu umožňuje astronomům hledat planety podobné Zemi či pozorovat černé díry.
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.