02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
CHKO Šumava vznikla v roce 1963 a je třetím nejrozlehlejším chráněným územím svého druhu u nás. Na ploše 100 tisíc ha najdeme krásné hory, zlatonosné řeky, barevná rašeliniště či vodopády. Západní část CHKO Šumava je nejhornatější, jsou tam například vrcholy Pancíř a Špičák, ale také ledovcová jezera. Ve střední části se nachází Boubínský prales. Jižní části dominuje vodní nádrž Lipno.
Seznámíme se s českým lovcem pytláků Arthurem Sniegonem, který pomáhá v Africe chránit ohrožené druhy zvířat. Zaměřuje se především na slony, jejichž počet kvůli pytláctví radikálně poklesl, jelikož v asijských zemích je slonovina stále velmi poptávaný artikl. Pro ochranu slonů Arthur také založil neziskovou organizaci Save Elephants.
Václav Moravec hovoří s hydrobiologem Davidem Pithartem přímo v terénu o tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu úpravy toku. Na příkladu napřímeného Miletínského potoka jsou popsány důsledky regulace toku. Oproti tomu říčka Dračice je příkladem zdravého meandrujícího toku, který podporuje vsakování vody do půdy, zpomaluje odtok vody při povodni a její členitost napomáhá biodiverzitě.
Co se u nás pěstuje a chová? A jak to souvisí se zdravou krajinou a zdravím nás spotřebitelů? Zemědělská výroba je do značné míry podmíněná dotacemi, které podporují zemědělce z fondů Evropské unie. Většina zemědělské produkce u nás vzniká na velkofarmách, kde se klade důraz na maximální efektivitu a výnosy i za cenu výrazné chemizace. Průměrná česká farma je 7krát větší, než je celoevropský průměr, a její velikost jí dává konkurenční výhodu nad rodinnými farmami, které se snaží o šetrnější přístup ke krajině. Pokud stát do budoucna podmíní udílení dotací právě využitím udržitelnějších postupů a technologií, budou půda, krajina a v důsledku i produkty a spotřebitelé zdravější a nezničíme si zemědělský potenciál budoucnosti.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
14 129
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.