02:49
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Břetislav byl synem Oldřicha a Boženy. Do koho se zamiloval? A jakým způsobem si opatřil nevěstu? Co na jeho počínání Jitka říkala? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Pojďme se společně podívat na video o dnes již zapomenutých vánočních zvycích. Nejznámější zvyky u nás jsou například házení pantoflem anebo rozkrajování jablíčka. V minulosti se o Vánocích hodně věštilo a lidé se snažili zajistit si budoucí prosperitu. Štědrovečerní večeře měla mít hodně chodů, což symbolizovalo štědrost. Kdo nosí v různých zemích dětem dárky?
Lidí je víc a víc, a proto se logicky uvažuje, kde budou lidé jednou bydlet. Nejvíce se uvažuje o plovoucích městech na oceánu. Plovoucí města nejsou úplně dalekou budoucností, ale ještě je mnoho základních problémů, které se musí vyřešit dříve, než budou schopna nabídnout lidem plnohodnotný život. Jaké problémy to jsou a jak by taková města mohla vypadat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Předkrm není nic jiného než malá chuťovka před velkým jídlem, ale proč si ho dáváme? Má naladit naše chuťové pohárky na hlavní chod. Kdo ho asi vymyslel, kdy byl nejoblíbenější a jakou má historii? Podívejte se!
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Nejslavnější husitský vojevůdce se jmenoval Jan Žižka. Jak, s čím a za co jeho vojsko válčilo? Jak vojevůdce obelstil své nepřátele poblíž Sudoměře? A jak přišel o zrak? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Co se stane, když se do vesnice přistěhuje šotek a začne bydlet v opuštěné chaloupce? To se začnou dít věci, že se místní nestačí divit. Najednou jde všechno od desíti k pěti a šotek se tomu jen škodolibě směje. Není však třeba házet flintu do žita, jak s takovým šotkem zatočit a vše napravit, se dozvíme v pohádce o šotkovi Ramzovi.
Mezi skladbami Vladimíra Mišíka ze sedmdesátých let minulého století najdeme také píseň Pomalu v revolver ztrácí se víra s původním textem českého básníka Františka Gellnera.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku speciální čtenářskou strategii kladení otázek. S kladením otázek nám pomůže metoda rybí kost i téma Velikonoce. V závěru si vyzkoušíme rozdělit slova na podstatná jména a slovesa. Pomůže nám s tím i pantomima.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Toulavá kamera nás zavede do Českého ráje, který patří mezi turisty k nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety nechybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst – Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a Hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.