03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Máte rádi zvěřinu? Dříve nesměla chybět na žádné pořádné hostině. Z lovení divoké zvěře se stala i zábava. František Antonín Špork založil řád sv. Huberta, který zavazoval všechny, aby ctili zákony přírody a dodržovali tradice lovu. Lovili zvěř srstnatou i pernatou.
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Pasáž vypráví o šlechtických titulech a o tom, jak to se šlechtici bylo v průběhu českých dějin a kam se poděli v současnosti.
Brďo se vydá na vandr. Stane se na chvíli malým tulákem a prozradí vám, že trampovat znamená toulat se přírodou. Trampové se snaží žít v souladu s přírodou podobně jako například skauti. Dozvíte se, kde se v Česku zakládaly první trampské osady nebo jak připravit trampské ražniči.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sudoměře. Kdysi dávno zde došlo k prvnímu většímu střetu katolického vojska s husitským. Chudí husité založili v jižních Čechách město Tábor, kde neměl být rozdíl mezi chudými a bohatými, což se bohatým moc nelíbilo. Husité navazovali na myšlenky Jana Husa a později donutili katolické vojsko k ústupu. Nejslavnějším velitelem husitů byl Jan Žižka a na místě u Sudoměře má nyní 16 metrů vysokou sochu.
V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem. Specialitou byla též pučálka, o níž se dozvíte ve videu.
Žito byl dvorním kouzelníkem krále Václava. Jakými kousky bavil královský dvůr? A jak napálil kouzelníky od vévody z Bavorska? Jak se bránil při napadení? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
S Floriánem Fenclem si povíme o zlaté horečce, která vypukla po nálezu zlata na cestě v Křepicích v jižních Čechách. Z celých Čech přijížděli lidé do lomu, odkud kámen byl, ale žádné zlato nenašli. Dodnes se neví, proč se zlato našlo jen v jediném kameni.
Josef Ressel byl původně lesníkem, který se do paměti lidí zapsal především jako vynálezce. Jeho největším vynálezem byl určitě lodní šroub, ale pracoval i na vylepšení kompasu nebo sestrojení buzoly. Uznání za jeho práci se mu dostalo až devět let po jeho smrti a dodnes je po něm pojmenována například Resslova ulice v Praze.
K adventnímu i vánočnímu času patří spousta zvyků. Ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm si přiblížíme tradice typické pro Valašsko a nejen pro něj. Zjistíme třeba, co v domácnostech kontrolovaly takzvané Lucy a koho trestaly, jak svobodné dívky zjišťovaly, jestli se můžou těšit na vdavky, i to, co nesmělo nikdy chybět na štědrovečerní tabuli. Bude nás rovněž zajímat, proč hospodyně na Štědrý den po setmění dávaly za okna svíce.
Halloween je oblíbený svátek nejen v USA. Mexičané ho slaví velikým karnevalem, ve kterém kráčí Dáma smrti a Pán podsvětí. Při tom ohlodávají marcipánové lebky. Kdo je Krvavá Mary? Jak slaví Halloween v Japonsku? Co znamená, když na Halloween spatříte pavouka?
Jak se správně zachovat, když nás někdo okrade? Je bezpečné za pachatelem utíkat? Co všechno policie dělá, když jede k nahlášenému případu? V tomto díle z cyklu "Zachraň se, kdo můžeš!" se dozvíte dobré rady od těch nepovolanějších.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.