04:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Víte, že domestikace koz proběhla pravděpodobně dříve než domestikace psa? Pro tehdejší lovce nebyl problém odchytit malá kůzlata a ochočit si je. A víte, k čemu slouží koze bezoár?
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
Velké bílé prase je nejrozšířenějším plemenem chovaným na celém světě. Chov prasat je důležitý především pro produkci masa a sádla. Nově je produkce výkalů prasat využívaná v bioplynových stanicích na spalování a tím na výrobu elektřiny. Medicínský výzkum se zaměřuje na transplatace a zde má své místo využití orgánů prasat.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky přilétají z Afriky. Poštolky i špačci se namlouvají. Čápi spolu zabydlují hnízdo.
Čajovník pochází z tropů a subtropů. Čajové lístky se zde sbírají a dále zpracovávají na zelený a černý čaj. Ovocné čaje vůbec čajovník neobsahují, ty jsou z květů a plodů jiných rostlin. Sledujte celý proces zpracování čaje, slibujeme, že se dozvíte mnoho zajímavých informací.
„Bez hany a bázně navštívíme lázně.“ A s našimi medvědy se v Jeseníkách vydáte nejen tam. Uvidíte mechové jezírko Rejvíz a dozvíte se, podle čeho získalo svůj název. O Vřesové studánce zjistíte, jak se podle pověsti přišlo na její léčivé účinky. Jistě vás zaujme i originální sklářská dílna. Spousta léčivých pramenů, panenská příroda i nádherný výhled na Praděd k Jeseníkům také neodmyslitelně patří.
Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat. Některé rostliny k tomu využívají vítr, většina ale potřebuje hmyz. Právě včely patří mezi významné opylovače rostlin. Dělají to zcela nevědomě při hledání potravy v podobě nektaru a pylu.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Kde žijí pstruzi? Čím se živí a jak se chovají? Čisté, chladné a prudce tekoucí vody s prokysličenou vodou jsou domovem pro pstruhy potoční. Pstruzi jsou dravci a loví larvy hmyzu.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i myslivost. Plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově. V čem spočívá jeho výjimečnost?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.