04:39
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat rosničku zelenou v jejím přirozeném prostředí a dozvíme se o ní řadu zajímavostí.
Když se mléko v lednici zkazí, je kyselé, zapáchá a rozhodně není dobré. Je to proto, že se pasterizuje při vysoké teplotě, a tím se ničí i „hodné“ bakterie, které nemohou v mléce dále pracovat. Z mléka se kysáním vyrábí jogurt. A proč se dřív dávala marmeláda navrch, ale dnes už dospod jogurtu?
Čím se liší lvi berberští od ostatních lvů? V přírodě je lev berberský již vyhynulý, a tak se o zachování druhu zasluhují už jen soukromé chovy a právě zoologické zahrady. A jak se dostala tato zvířata až k nám?
Potok protékající listnatým lesem, to je životní prostředí vhodné pro obojživelníka s velmi výrazným zbarvením těla. Mlok skvrnitý tím dává najevo, že jeho povrch těla je jedovatý. Jed však pomáhá mlokům i proti plísním. Většinu života tráví na souši a nemá rád jehličnaté stromy. Ideální prostředí pro život nacházejí mloci například v bučinách na severu Čech.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Hloh je ne příliš nenápadnou, zato ale velmi hojnou dřevinou naší přírody. Na jaře je obsypán záplavou bílých květů, na podzim zahoří drobnými červenými malvičkami. Hloh obecný je oblíbenou a rozšířenou léčivkou. Sbírají se především květy, které se uplatňují při léčbě srdečních a cévních potíží.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Pořad Lovci záhad se věnuje tomu, jakými vědeckými metodami a nástroji se může zkoumat svět. Diváci se seznámí například s mikroskopem nebo magnetickou rezonancí. Marek našel v lese zajímavé objekty a rád by se dopátral jejich původu. Jak pochodil ve svém vědeckém zkoumání? Podívejte se.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Semeno se seje a sazenice se sází. Dříve lidé okopávali řádky, vykopávali plevel a hnojili, aby jim na políčku něco vyrostlo. Jak to ovšem funguje dnes na velkých polích? Vydejme se objevit tajemství secích strojů a rozmetadel! Jak si lidé dnes ulehčují práci a šetří desítky hodin díky chytrým strojům a jejich GPS? Starost o plodiny umí ulehčit hodně. I když s takovým rozmetadlem je fajn jezdit proti větru. Víte proč?
Prozkoumáme živočichy, kteří jsou na Zemi už 300 milionů let. Mezi plazy patří třeba had, krokodýl nebo želva. Jaký má vliv na jejich život okolní teplota? Proč mají tělo pokryté šupinami? Jak často potřebují jíst a jak velkou porci mohou sníst?
Dnes na nás čeká jedno z nejroztomilejších afrických zvířat. Tarbík. Poznáme ho podle toho, že má zadní nohy výrazně delší než přední a pohybuje se pomocí skákání. Neodmyslitelně k němu patří i dlouhý ocásek, pomocí kterého dává signál ostatním, pokud se blíží nebezpečí. Nepřehlédnete ani jeho velké oči, které vidí i v noci. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.