02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Techniku, jak získat sůl z mořské vody pomocí odpařování, zná lidstvo už od starého Říma. Dodnes se provádí stále stejným způsobem, jak uvidíme na maltském ostrově Gozo. Navštívíme rodinný podnik, který se tradičnímu získávání soli věnuje již po pět generací, a prohlédneme si tento na první pohled jednoduchý proces.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Paříž má mnoho přezdívek, např. město módy, metropole lásky, pokladnice umění a architektury či město nad Seinou. Je známá i pod slangovým názvem Paname. Řeka Seina tvoří páteř celého města a je důležitou dopravní tepnou. Její nábřeží je místem hojně navštěvovaným místními i turisty. Míst, která turisté navštěvují v centru Paříže, je ale daleko víc. Pojďte se s námi za nimi vydat.
Rybářské městečko Húsavík bylo první oblastí na Islandu, kterou v roce 870 osídlili Vikingové. Dnes se tomuto sídlu přezdívá „hlavní město velryb“. V okolních vodách můžeme velryby běžně spatřit a je to nádherná podívaná. Úplná symfonie spanilosti. Velryby tu mají i vlastní muzeum, jedno z mála na světě, které je zaměřeno výlučně na kytovce.
V tomto dílu krátkého dokumentárního cyklu Minuty z Krkonoš (2014) si vysvětlíme a názorně ukážeme složitější periglaciální útvary jako polygony, brázděné půdy a kryoplanační terasy. Ve videu je srozumitelně popsán jejich vznik a také jejich modelační činnost.
Jelikož je sledování počasí v mobilech či tabletech stále populárnější, Český hydrometeorologický ústav představil bezplatnou aplikaci pro předpověď počasí, kterou si stáhlo už přes 200 000 lidí. Aplikace vychází z modelu Aladin, nové údaje počítá čtyřikrát denně, a kromě předpovědi počasí je s ní možné sledovat i například kvalitu ovzduší či riziko výskytu klíšťat. Přesto je ale obtížné předpovědět všechno.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vydáme do Viktoriánských Alp, které se nacházejí na jihovýchodě Austrálie a jsou součástí Velkého předělového pohoří. Čeká nás cesta blahovičníkovými lesy, výjezd na horu Billy Goat Bluff nebo návštěva přehradní nádrže, která zásobuje pitnou vodou město Melbourne. Na rozdíl od těch našich, evropských Alp, tu můžete bloumat celé dny úplně sami.
Klánovický les se nachází na východním okraji Prahy. Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla, části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les. Na procházku největším lesem na území našeho hlavního města se vydáme s místním hajným, zástupkyní občanského spolku i archeologem, který tu před lety prováděl průzkum a objevil dávno zaniklou středověkou vesnici.
Sucho, kterým Česko prochází od roku 2015, je nejhorším za posledních 500 let. A to i přesto, že historie měření počasí zdaleka není tak dlouhá. Meteoroložka České televize Taťána Míková vysvětluje, proč můžeme s jistotou říct, že se jedná o největší sucho za poslední půltisíciletí.
Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.
V prosinci 2015 se na pařížském klimatickém summitu téměř dvěma stům národních delegací podařilo přijmout dohodu o omezení emisí klíčového skleníkového plynu CO2 a také o finanční pomoci rozvojovým zemím v boji proti postupujícím změnám klimatu. Podařilo se tak odvrátit klimatické hrozby a zachránit naši planetu? Je globální oteplování jediným obřím problémem, před nímž naše civilizace stojí?
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.