02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Gigantická ledová kra se odtrhla v červenci 2017 z antarktického šelfového ledovce. Ledovec je dvakrát větší než Lucembursko a pluje Atlantským oceánem. Od té doby plující kru sleduje několik týmů vědců. V prosinci 2020 se jednalo o největší kru světa. Na konci roku 2020 se kra přiblížila k ostrovu Jižní Georgie v jižní části Atlantského oceánu, což vyvolalo obavy místních obyvatel i ekologů. Co by se mohlo stát, kdyby ledovec zablokoval na ostrově přístup k moři a rozdrtil vše, co se nachází na mořském dně?
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Václav Cílek provází po vídeňských ulicích a ukazuje nám, kde se ve Vídni můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Vojenský újezd Boletice leží v okrese Český Krumlov a vznikl na počátku 50. let. V důsledku toho došlo k zániku řady vesnic a vysídlení regionu. Přestože v roce 2015 došlo k jeho zmenšení, stále se jedná o třetí největší vojenský újezd v České republice. Nachází se v něm také známá hora jižní části Šumavy Knížecí stolec, která je však veřejnosti nepřístupná.
Hřebečský (také Hřebečovský) hřbet se nachází mezi městy Svitavy a Moravská Třebová. Z geomorfologického hlediska se jedná o nejlépe vyvinutý asymetrický hřbet, tzv. kuestu, u nás. Je to obří schod podmíněný endogenními silami spojenými s pohybem litosférických desek. Po letech intenzivního obhospodařování se pod Hřebčí znovu objevují pastviny. To je dobrá zpráva z hlediska biodiverzity.
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Reportáž z pořadu Věda 24 (leden 2025) se věnuje problému klimatické změny, jejím projevům a uvádí také důsledky, které klimatická změna celosvětově přináší. Část reportáže se zaměřuje i na dopady oteplování v Česku. Dozvíte se mimo jiné i to, proč se rok 2024 zapíše do historie klimatologie.
V roce 2023 uběhlo 80 let od okamžiku, kdy nacistické komando vyvraždilo obec Český Malín. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo o odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (ÚPA) proti koloně německých vozidel. Krvavé výročí si připomněli i Poláci. Ti zase očekávají ukrajinskou omluvu za protipolská zvěrstva z řad příslušníků UPA.
Skotští nacionalisté usilovali v roce 2022 o vyhlášení referenda o skotské nezávislosti. Hlavním důvodem bylo především nedávné vystoupení Británie z Evropské unie. Britský nejvyšší soud však rozhodl o tom, že k vyhlášení referenda potřebuje skotská strana souhlas londýnské vlády. Její členové ale argumentují tím, že referendum o nezávislosti není možné opakovat každých deset let – referendum o této otázce se totiž konalo v roce 2014.
Vypravíme se do oblíbeného letoviska San Sebastian na pobřeží Biskajského zálivu. Mezi nejvýznamnější památky patří kostel Santa Maria, palác Miramar nebo secesní most. Nad městem se tyčí kopec Igueldo, odkud je krásný výhled na zátoku La Concha. V San Sebastianu se pravidelně koná Mezinárodní filmový festival.
Jerevan je milionové hlavní město zakavkazské Arménie. Ta si ve 20. století prošla velmi složitým vývojem. Po strašlivé genocidě Arménů Turky v letech první světové války přišla sovětská éra. Právě ta zásadně poznamenala tvář Jerevanu, v jehož blízkosti se tyčí majestátní pětitisícovka, biblická hora Ararat. Za Sovětského svazu byl Jerevan navržen jako architektonický objekt a velmi se proměnil.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.