02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Rychlebské hory kromě nenarušené přírody ukrývají také památky, například zámek Jánský vrch nebo secesní stavbu Georgs-Halle (dnes Tančírna v Račím údolí), která sloužila jako kulturní a turistické místo. Během druhé poloviny minulého století byl objekt opuštěn a začal chátrat, zašlý lesk mu byl navrácen v roce 2015 a opět je možné se zde zúčastnit kulturních akcí.
Navštívíme Český hydrometeorologický ústav, abychom se dozvěděli, jakým způsobem se předpovídá počasí. Dále se podíváme na to, jak voda ovlivňuje počasí v krajině a proč nejsou předpovědi počasí navzdory veškerému pokroku stále přesné.
Pohoří Pyreneje dlouhé přes 400 km tvoří přírodní hranici mezi Španělskem a Francií. My si je prohlédneme ze španělské strany, kde uvidíme ledovcová jezera, vápencové kaňony i vodopády. Také se zastavíme v podhůří centrálních Pyrenejí v malebném historickém městečku.
Václav Cílek provádí méně známými českými pískovcovými skalními městy a vysvětluje, čím jsou světově unikátní.
Pořad se věnuje poznávání nejdůležitějších evropských metropolí fotoaparátem českého fotografa Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem. Tento díl je zasvěcený Amsterdamu.
Gruzínsko-abchazský konflikt stále trvá. Jaké jsou důsledky bojů v gruzínsko-abchazském konfliktu a jak vypadá hranice mezi Gruzií a Abcházií?
Makedonii obývá většinový slovanský národ Makedonců, ale na severu země žijí také islámští Albánci. Video seznamuje s typickými prvky tamní kultury.
Helsinky leží na více než třech stovkách ostrovů, které spojují mosty, a pokud ne, tak se z jednoho na druhý dostanete jednoduše loďkou. Na prohlídku finského hlavního města se vydáme s Miroslavem Karasem, se kterým uvidíme třeba nejstarší helsinský trh, kde jsou k dostání především čerstvé ryby, káva a zmrzlina, navštívíme katedrálu Tuomiokirkko nebo námořní obrannou pevnost Suomenlinna.
Tenerife je největší ze sedmi Kanárských ostrovů, které politicky náleží Španělsku, geograficky však leží v Africe. Ostrov je typický vývozem vína, nádhernou přírodou, ale i množstvím endemických živočišných a rostlinných druhů. V místní botanické zahradě se můžete na vlastní oči přesvědčit o důležitosti deštných pralesů pro celou planetu.
Do moří se dostávají dusičnany z hnojiv. Mořské řasy se živí dusíkatými látkami, proto se mohou při zvýšeném množství dusičnanů v moři přemnožit. V rozumném množství je přítomnost dusičnanů vhodná, protože rostliny ji potřebují ke svému životu. Problém nastává, pokud se výskyt dusičnanů zvýší až příliš.
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.