portály České televize
menu

Často hledáte:

1968 maturita z češtiny emoce normalizace čtení s porozuměním

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Meteorologie a předpověď povodní

02:49

Meteorologie a předpověď povodní

Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Česká republika Složky životního prostředí Krajinná ekologie Sídla

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

přírodní prostředí atmosféra hydrosféra fyzickogeografická sféra počasí meteorologie vítr povodeň předpověď počasí koloběh vody teplota srážky tlak vzduchu rychlost větru

Materiály ke stažení

5 listů

Desatero proti strachu, panice a úzkostem

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
Biologie
O vzdělávání
Psychologie a sociologie
Přírodopis

Jak komunikovat s dětmi před povodněmi

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
Biologie
O vzdělávání
Psychologie a sociologie
Přírodopis

Jak mluvit s dětmi o mimořádné události

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
O vzdělávání
Psychologie a sociologie
Přírodopis

Jak mohou rodiče pomoci svým dětem vyrovnat se s následky mimořádné události

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
Biologie
O vzdělávání
Psychologie a sociologie
Přírodopis

Reakce dětí na katastrofickou událost

Podpůrný materiál z centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Přírodověda Vlastivěda
O vzdělávání
Psychologie a sociologie
Přírodopis

Mohlo by vás také zajímat

Složky životního prostředí

Další videa
PL
Rtuť v Arktidě
05:26

Rtuť v Arktidě

Arktida je považována za oblast nedotčenou a čistou. Vědci přesto zjistili, že celý potravní řetězec je tu kontaminován rtutí. Proto nyní zkoumají, jak se tento těžký kov, jehož hlavními zdroji jsou těžba rud a průmyslové spalování, usazuje na ledovém pokryvu a na ledovcích. Za „příznivých“ chemických, fyzikálních a geografických podmínek totiž rtuť dopadá na celou Arktidu. Zpočátku je neškodná, ale po reakci s určitými druhy bakterií a plísněmi vytvoří vysoce toxický komplex, který se smývá do vod oceánu, kde jej pohltí plankton. Ten pak stojí na počátku rozsáhlého potravního řetězce, který může dosáhnout až k člověku. Vědci nyní chtějí lépe porozumět celému cyklu, aby mohli zabránit těm nejhorším dopadům a nevratným změnám.
Organická hmota pro pole
09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?
Pravčická brána po požáru
04:15

Pravčická brána po požáru

Kvůli ničivému požáru v NP České Švýcarsko v létě 2022 byla Pravčická brána nepřístupná až do konce září téhož roku. K tomuto skalnímu útvaru (a zpět) je možné se vypravit pouze z Hřenska, ostatní trasy zůstaly uzavřené, jelikož na nich hrozí skalní řícení či pád ohořelých kmenů. Ve videu si prohlédneme, co požár v národním parku způsobil, ale i jaká měl pozitiva pro tamní vegetaci.
Dostupnost vody
04:41

Dostupnost vody

Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Sídla

Další videa
Zateplit a ušetřit
01:41

Zateplit a ušetřit

Nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme. Zateplením domu ušetříme nejen životní prostředí, do kterého topením vypustíme méně emisí, ale i svou peněženku. Jak na to? Podívejte se s námi.

Úkol pro Česko: Využít dešťovou vodu
01:47

Úkol pro Česko: Využít dešťovou vodu

Do řek vypouštíme mnoho škodlivin včetně léčiv, antibiotik či prostředků každodenní péče. Pokud se však v sídlech naučíme zachycovat a využívat srážkovou vodu, při větších srážkách nebudou kanály plné a přívaly vody tyto nechtěné látky nevyplaví do řek. A bonusem bude zachycená voda, kterou lze využít na zálivku či splachování.

Cesta k energetické soběstačnosti
03:08

Cesta k energetické soběstačnosti

Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
Švédské město je ekologický zázrak
02:28

Švédské město je ekologický zázrak

Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě, dokáže bez problémů plnit klimatické závazky plynoucí z Pařížské klimatické úmluvy. Emise oxidu uhličitého klesly v šedesátitisícovém městě za posledních 15 let o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu. Stojí za tím komplex udržitelných a šetrných opatření: stavba elektrárny na biomasu, podpora šetrné dopravy, použití obnovitelných materiálů, pěstování zeleniny v městských parcích i přímé využití finančních zdrojů.

Krajinná ekologie

Další videa
Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy
06:33

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy

Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.
Vliv stromů na snižování teploty vzduchu
01:56

Vliv stromů na snižování teploty vzduchu

S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
Rybníky a jejich funkce
05:26

Rybníky a jejich funkce

Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Rekultivace krajiny
02:13

Rekultivace krajiny

Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.

ČT edu nejsou pouze videa

12 692

videí

703

námětů do
výuky

4 235

pracovních
listů

1 150

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání