portály České televize
menu

Často hledáte:

svatý Václav duševní zdraví státní svátek podzim roční období

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Desatero proti strachu, panice a úzkostem

Strach je náročná emoce. Prožívání strachu se proto snažíme bránit. Třeba tím, že o něm a o tom, co ho spouští, nemluvíme. Cítit strach ale není špatně. Přijměte proto, že se bojíte a čeho se bojíte. Pomůže Vám podpůrný materiál z Centra LOCIKA.
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Střední škola
O vzdělávání
Psychologie a sociologie

Náhled pracovního listu

Videa k pracovnímu listu

19 videí
PL
Povodně byly, jsou a budou
06:13

Povodně byly, jsou a budou

Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
PL
Povodně 2002: Rozsah povodní
08:35

Povodně 2002: Rozsah povodní

Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.

PL
Povodně 2002: Klementinum po povodních
01:46

Povodně 2002: Klementinum po povodních

Mezi instituce, které byly v roce 2002 zasaženy velkou povodní, patří i pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna. Velká voda tam tehdy poničila budovu i značnou část knižních fondů. Škody dosáhly 20 milionů korun. Na průběh povodní v Klementinu zavzpomínali zaměstnanci Národní knihovny a prozradili, jak se Klementinum v období deseti let po povodni proměnilo.
PL
Vltavská kaskáda a povodně
02:11

Vltavská kaskáda a povodně

Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?

Rozhovor s odborníkem
PL
Povodně 2002: Pohledem meteorologa
09:22

Povodně 2002: Pohledem meteorologa

V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.
PL
Povodně 2002: Architektura ovlivněná povodněmi
01:45

Povodně 2002: Architektura ovlivněná povodněmi

Letos uplyne 20 let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.
PL
Povodně 2002: 3D animace povodní v Praze
01:09

Povodně 2002: 3D animace povodní v Praze

Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.
PL
Povodně 2002: Karlín po povodních
02:11

Povodně 2002: Karlín po povodních

Mezi povodní nejpostiženější oblasti v Praze v roce 2002 patřil Karlín. Několik domů během povodně spadlo, další desítky domů museli statici zbourat. Lidé se báli, že se Karlín zcela vylidní. To se ale nestalo. Povodeň Karlínu paradoxně prospěla. Karlín se po povodních proměnil v moderní rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná nejen pro bydlení, ale i pro podnikatele.
PL
Hydrologie, řeky a povodně
01:27

Hydrologie, řeky a povodně

Hydrologie se zabývá vodou a procesy s ní spojenými, jako jsou povodně nebo sucho. Dozvíme se, proč je těžší předpovídat povodně u nás než třeba na dolním toku velké řeky, a zjistíme také, co ovlivňuje průtok řeky.

PL
Historie povodní v Praze
04:29

Historie povodní v Praze

Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
Rozhovor s odborníkem
PL
Role půdy při zadržování vody při povodních
08:10

Role půdy při zadržování vody při povodních

Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.

PL
Meteorologie a předpověď povodní
02:49

Meteorologie a předpověď povodní

Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?

PL
Přehradní nádrže
01:33

Přehradní nádrže

Jaký je význam přehrad? Fungují jako ochrana před vysycháním vodních toků nebo naopak před povodněmi. Za velkých veder pomáhají ve vodě udržet kyslík a tím zajistit přežití ekosystémů.

PL
Budování Vltavské kaskády
11:53

Budování Vltavské kaskády

Vltavská kaskáda je soustava devíti přehrad na řece Vltavě. Kromě ochrany před povodněmi je její význam zejména hydro-energetický. Budování vodních děl začalo již mezi válkami, většina přehrad Vltavské kaskády pak byla vybudována v 50. a 60. letech. V souvislosti s výstavbou došlo k zatopení řady vesnic a vystěhování jejich obyvatel.

PL
Michalovy nálady: Strach
04:48

Michalovy nálady: Strach

Tento díl pořadu o náladách seznamuje děti se strachem. Emoce jsou vždy ilustrovány na kostýmech pro konkrétní loutku.
PL
Kde vznikají a jak fungují emoce
12:45

Kde vznikají a jak fungují emoce

Pojďme se společně podívat na video o emocích. Kde vznikají emoce? Údajně ve středu našeho mozku v amygdale, v centru strachu a agrese. Strach, stejně jako další pocity, je přirozenou reakcí našeho mozku. Strach nás ale může také úplně ochromit. Jak to, že se každý z nás bojí něčeho jiného a v jiné míře? Pojďte to s námi prozkoumat. Když se bojíme, více nám buší srdce a také se nám více zatínají svaly. A jak je to s jinými emocemi? Můžeme je ovlivnit?
PL
Druhy úzkostných poruch
06:19

Druhy úzkostných poruch

Pokud člověk dokáže určit, čeho se bojí, hovoříme o fobii. Mohli bychom sem zařadit strach z jednotlivých věcí (strach z pavouků, z hromu, z výšek aj.), ale i fobie komplexnější. MUDr. Jiřina Kosová vysvětluje rozdíly mezi agorafobií, sociální fobií, generalizovanou úzkostnou poruchou, panickou poruchou, obsedantně-kompulzivní poruchou či posttraumatickou stresovou poruchou. Jak se jednotlivé fobie projevují a znepříjemňují pacientům život?

PL
Slovíčka: Krize
02:02

Slovíčka: Krize

Víte, co znamená krize? Slovo pochází z řečtiny a používalo se v divadelních hrách pro nejdramatičtější zápletku, po které se sitauce vyřešila. Po překonání krize se opět sitauce navrací k lepšímu. Takže už žádné katastrofy ani pohromy.

PL
Extrémní počasí v Česku
02:27

Extrémní počasí v Česku

Reportáž představuje extrémní počasí jako prudké deště, povodně, silné mrazy či větry, které byly zaznamenány za posledních 100 let historie českých zemí. Informace o extrémních projevech počasí poskytuje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

ČT edu nejsou pouze videa

12 694

videí

704

námětů do
výuky

4 228

pracovních
listů

1 178

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání