04:46
Digitální kompetence
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Nahlédněme společně do rodiny čápů. Podíváme se, jak to vypadá, když sedí na vejcích, čekají na jejich vylíhnutí a hledají mláďatům potravu. Péče o mladé jim zabere až 3 měsíce, proto hnízdí jen jednou za rok. Nenechte si to ujít.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Tančíte rádi? Tak to jste tady správně. S námi se každý obývák promění v taneční parket. Společně si vyzkoušíme nejrůznější taneční figury, jejich kombinace a variace. Nějaké nové si vymyslíme a hlavně si to užijeme! Jsme tu proto, abychom vás inspirovali a udělali z vás krále či královnu každého tanečního parketu. Dneska si ukážeme, jak to vypadá, když se tančí valčík.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Jabloňka“. Názorně ukazuje proměny jabloně během celého roku (zimní spánek, jarní květy, opylování včelkami, dozrávání a podzimní plody, jablka). Popisuje jablko zvenku i zevnitř, včetně pojmenování jeho částí. Součástí jsou i nápady, co všechno se dá z jablek udělat a vyrobit. Pojďte se podívat s námi.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Hrdinou tohoto příběhu je bodlinatý nemotora, ježek východní. Náš Pajda měl v životě v přírodě smůlu, po střetu s autem mu zůstala chromá noha a navíc oslepl na jedno oko. Na každém kroku ho čekalo nějaké překvapení, číhala na něj různá nebezpečí. Ale Pajda se statečně rval s osudem. A aniž tušil, mělo se na něj usmát i štěstí. Do stejných míst jako on zamířila i jedna ježčí dáma, jeho budoucí nevěsta.
Kit s Baterkou potkávají ty největší živočichy, kteří žijí pod hladinou oceánu. Jaké stihl pan baterka vyfotit? Do sbírky už jim chybí jen krakatice. Kde žije? A co všechno se o ní dozvědí?
Věděli jste, že samička kudlanky nábožné většinou samečka po páření nepožírá? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Víte, že slaniska jsou pozůstatky moře na našem území? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.