01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Probíhá vědecký pokus o vzkříšení vyhynulé zebry Kvagga. Rozhoduje se o osudu vyhynulého druhu rukou člověka. Jak probíhají pokusy o vzkříšení druhu, kdo se na záchranné akci podílí a jaká úskalí to přináší?
Kde žijí pstruzi? Čím se živí a jak se chovají? Čisté, chladné a prudce tekoucí vody s prokysličenou vodou jsou domovem pro pstruhy potoční. Pstruzi jsou dravci a loví larvy hmyzu.
Některé vypadají jako list, jiné jako větvičky. Strašilky imitují okolní přírodu. Mají tedy mimikry, které je chrání před predátory. Co strašilky požírají a jak je lze doma chovat? Strašilka ke svému životu potřebuje pouze pokojovou teplotu a jednou za den zavlažit. A co potom kudlanky a mnohonožky?
Naše běžné vaření je vlastně využíváním procesů fyzikální chemie. Teplo způsobuje koagulaci bílkovin, solení i ocet mění prostředí, ve kterém se vaří, prášek do pečiva způsobuje nadouvání těsta. Stále populárnější je ale tzv. molekulární gastronomie. Molekulární kuchyně zapojuje do přípravy jídel postupy, které známe spíše z chemické laboratoře. Třeba infračervené záření nebo kapalný dusík.
Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?
Poprvé princip laseru popsal Albert Einstein. Laser má široké spektrum uplatnění. To, jakou má laser sílu, zjistíme na pokusu s balónky. Může laser zapálit svíčku? Co se stane, když zapneme laser v blízkosti lahví naplněných lihovými výpary?
Zajímavosti jarní přírody. Představí se na jaře kvetoucí rostliny – popence, sasanky, dymnivky a další. Dále se ukážou rostliny podbílek, barvínek (svými květy podobný jaterníku) a šťavel. Z kapitoly živočichů je ukázán život mláďat lišky obecné a péče o mládě veverky v záchranné stanici volně žijících živočichů.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
12 688
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.