01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
Laboratorně lze i z jediného zrna zjistit, co obsahuje, a v jakém množství - například škrob, lepek nebo bílkoviny. Mouku lze umlít ze zrn různých obilnin, ale i z luštěnin nebo rýže. A to, zda je mouka bílá nebo celozrnná, je určeno mírou zpracování. Bílá mouka je ze zvlášť šlechtěné pšenice a je snadná na zpracování. Zároveň je však méně zdravá.
Šafrány patří mezi jarní cibuloviny. Z jedné cibulky vyrůstá v únoru a březnu několik květů. Po odkvetení se cibulka zatáhne. Rozmnožuje se cibulkou a semínkem. Šafrán nebo krokus pochází z Alp a v české přírodě roste jen na velmi málo lokalitách, kde si ho váží jako rodinného stříbra. Ne nadarmo se říká, že je něčeho jako šafránu…
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Nepatří na pekáč, ale do sportovní arény. I králíci totiž mají své mistry světa. Cyklus o úspěších a vítězstvích zájmových chovů tentokrát navštíví ušaté borce. Kromě toho, jak chovat králíky, se dozvíte i pravidla a podmínky králičích závodů. V jakých disciplínách králíci soutěží?
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Jak se v pralese hledají žáby, které mnozí považují za vyhynulé? Šest druhů žab, mezi kterými je třeba Mozartova žába, travní žába nebo žába břichomluvec a které byly považované za vyhynulé, stále žije! Jak to vypadá s deštnými pralesy na Haiti? Mají hluboké pralesy a jejich žabí obyvatelé ještě naději? O specializaci jednotlivých žab a jejich jedinečnosti.
Proč vlastně dochází k vymíraní druhů zvířat? A jak se objevují nové druhy? Zdá se, že snadno, když skoro denně biologové nějaký nový popíší. Ovšem identifikace druhu tak jednoduchá není. Především musíte znát všechny příbuzné druhy živočicha, abyste mohli s jistotou říct, že opravdu nový je.
Krkonošská rašeliniště nám představí video ze seriálu Minuty z Krkonoš. Například se dozvíme, co to je močál, třasovisko, bažina, slať, vrchoviště i pro ekology mokřad.
Mysleli jste si, že všechny květy voní? Omyl! Zmijovec titánský páchne. Láká tak své opylovače, kterými jsou mouchy. Přesto je tato rostlina na pokraji vymření. Přirozeně roste na výchozech vápencových skal na ostrově Sumatra. Setkat se s kvetoucí rostlinou je velmi vzácným zážitkem. Do botanické zahrady v Liberci však zmijovec příliš návštěvníků nenalákal.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.