05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Při zastavování automobilu musíme změnit jeho hybnost. Změna hybnosti je definována jako součin brzdné síly a času. Impuls síly má stejnou velikost jako změna hybnosti, kterou způsobuje. Pokud známe změnu hybnosti a dobu, po kterou tato změna probíhá, můžeme vypočítat brzdné a nárazové síly. Jak můžeme účinek hybnosti zmírnit nebo naopak zvýšit?
Historie a popis pražského orloje. Pořad vysvětluje i fungování největšího hodinového stroje v Praze. Ten je v provozu už přes 600 let a jde o nejstarší funkční orloj na světě. Co je historie a co legenda, která se na orloj nabalila časem? Co všechno z něj můžeme vyčíst?
Labyrinty skalních měst, mohutné pískovcové věže pozoruhodných tvarů, pamětní místa i výjimečná barokní i lidová architektura, která sem doputovala spolu s osidlováním oblasti. Najdete zde i hmatatelné pozůstatky někdejšího moře. To všechno nabízí chráněná krajinná oblast Broumovsko.
Jedna z nejdelších řad pozorování meteorologických prvků ve střední Evropě pochází z pražského Klementina, kde se nepřetržitě měří od roku 1775. Předpovídání či spíše pozorování počasí v Českých zemích je spojeno s jezuitskou vzdělaností. První skutečné pokusy o předpověď počasí byly možné až s rozvojem telegrafu v polovině 19. století.
Se sopečnou činností souvisí vznik vzácných minerálů. Hora Kozákov v Českém ráji představuje unikátní kroniku vývoje Země. Během stovek milionů let v dutinách magmatických hornin krystalizovaly acháty, jaspisy, křišťály, olivíny nebo ametysty. Mineralogická jedinečnost Podkrkonoší a Českého ráje dala vzniknout unikátním tradičním řemeslným a uměleckým technikám, jako je broušení a rytí drahých kamenů, šperkařství nebo florentská mozaika.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Co nás začne pálit dříve, sirka, nebo sirkou ohřívaná mince? Kovy se vyznačují vysokou tepelnou vodivostí, zatímco dřevo je díky vysokému obsahu vody a vzduchu zase dobrým tepelným izolantem.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Lord Kelvin navrhl stupnici absolutní teploty, která nezávisí na vlastnostech žádné látky, ale vychází pouze ze zákonů termodynamiky. Jak se chovají látky při teplotách blízkých absolutní nule, tedy při teplotě, kdy ustává veškerý pohyb molekul? Experimentem Michael dokáže, že při zahřívání dochází k roztažení pevných látek.
Co se stane, když dáme nad plamen papír omotaný na dřevěné tyčce a kovové tyčce stejného průměru? Který papír začne hořet dříve? Papír začne dříve hořet na dřevěné tyčce. Kov má vysokou tepelnou vodivost, proto většinu tepelné energie plamene odvede samotná tyčka.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.