00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.
Mila se narodila jako zdánlivě zdravé dítě a v prvních letech svého života velmi dobře prospívala, byla nadprůměrně komunikativní a živá. Později se však začaly projevovat příznaky vzácného genetického onemocnění, které bylo u Mily objeveno. Ve videu se podíváme na to, jak lékaři zkoumali Milinu DNA a hledali pro ni specifický personalizovaný lék, tedy lék šitý na míru konkrétnímu pacientovi. Podrobněji se podíváme také na to, co je příčinou vzácné Battenovy choroby a jaké možnosti léčby Mile poskytla genová terapie. Běžně dostupné léky jsou vyráběny tak, aby vyhovovaly co nejširšímu spektru pacientů. Každý z nás je však jiný a aby byla léčba v některých případech co nejúčinnější, musí se moderní lékařská věda ubírat směrem individualizované léčby. Ta je v některých lékařských oborech již hojně využívána (rehabilitační a protetické pomůcky pro konkrétní pacienty atd.), nicméně vývoj léků na míru představuje pro lékařství novou a značně náročnou výzvu.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Video ve stručnosti představuje ptačí řád dravců a zachycuje nejzajímavější momenty z dravčí show, kterou lze aktuálně zhlédnout v Lednicko-valtickém areálu. V čase 00:47 obsahuje video i záběr na sovu výrečka malého, tedy příslušníka jiného ptačího řádu (sovy). Na tento detail je vhodné žáky upozornit, protože sovy a dravci jsou dva různé ptačí taxony.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.
Císařský řez představuje v současné době nejčastěji vykonávanou porodnickou operaci. V České republice přijde tímto způsobem na svět každé čtvrté dítě a celosvětově počet „císařů“ stoupá. Co se ale stane s člověkem jako živočišným druhem, pokud přestane být součástí přírodního porodního systému? Ovlivní císařský řez druh Homo sapiens?
Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Změnu názoru lidé často považují za projev charakterové slabosti. Mohou mít pravdu, týká-li se změna názoru třeba peněz, prestiže nebo moci. Něco jiného se však může odehrávat ve světě idejí. Vědecké poznání se dá považovat za vlnu informací vyrvanou z neznáma. Nová fakta vždy mění vědecké názory.
13 739
770
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.