Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
Když se mléko v lednici zkazí, je kyselé, zapáchá a rozhodně není dobré. Je to proto, že se pasterizuje při vysoké teplotě, a tím se ničí i „hodné“ bakterie, které nemohou v mléce dále pracovat. Z mléka se kysáním vyrábí jogurt. A proč se dřív dávala marmeláda navrch, ale dnes už dospod jogurtu?
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Jedna z vůbec nejmenších volně žijících bakterií, která se dá pěstovat v laboratoři, se jmenuje Mycoplasma genitale. Její dědičnou informaci tvoří pouhých 582 970 párů písmen DNA a vědcům se podařilo tento relativně malý genom vyrobit uměle.
Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
Biolog a teolog Marek Orko Vácha vysvětluje, v čem byly Mendelovy na první pohled banální objevy tak významné, že se dostaly do učebnic biologie po celém světě. Video dále odhaluje, jakou roli má matematika v genetice a které fenotypové znaky hrachu zkoumal Mendel ve své práci. Objasníme si i úplnou a neúplnou dominanci genů.
V roce 2008 byla v jeskyni na Altaji nalezena mimo jiné kůstka z ruky člověka. Ve speciální laboratoři pro výzkum DNA pak bylo zjištěno, že se nejedná o člověka moderního typu ani o neandertálce. Další objevy v různých lokalitách a srovnáváním DNA současných obyvatel dokazují, že na zemi existovaly zřejmě různé druhy lidí vedle sebe a navzájem se mísily a že zdaleka nešlo pouze o dva druhy! DNA tzv. denisovců mají v sobě nejen lidé ze Sibiře, ale také Tibetu, Číny a Papuy. Zde žili tito pravěcí lidé vedle moderního člověka zřejmě ještě před 15 tisíci lety. Podívejte se, jak moderními metodami dokážeme rekonstruovat podobu člověka z jedné kůstky ruky.
V rámci každé historické etapy lze vymezit určité charakteristické choroby doby. Ve starověku to byla lepra, ve středověku mor, v novověku syfilis a později choroby dýchacích cest či neurologická onemocnění, v 19. století zejména tuberkulóza. K obrovskému zlomu pak došlo ve 20. století v souvislosti s rozvojem bakteriologie. Které nemoci jsou ale příznačné pro dnešní dobu? Zkusíte si tipnout? O dějinách lékařství a nemocí se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Salmonelóza je infekční střevní onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Salmonella. Jednou ze základních vlastností salmonel je poměrně snadné rozmnožování. Po dvou dnech se ve vejci s deseti buňkami salmonel, uloženém při teplotě okolo 20 °C, namnoží na několik miliard. Příznaky onemocnění nastoupí velmi brzy a je třeba na ně ihned reagovat. Prevence spočívá především v poctivé hygieně a tepelné úpravě potravin.
Video začíná objevem prvního a nejznámějšího antibiotika – penicilinu – a historií objevů dalších významných antibiotik. Zmiňuje, že v současné době kvůli nadužívání antibiotik a s tím souvisejících bakteriálních rezistencí závodíme při vývoji nových antibiotik s časem; dle odborníků se může jednat o závažnější problém než současná globální klimatická změna. V současné době zemře jen v EU na neléčitelná bakteriální onemocnění a přidružené komplikace až půl milionu lidí ročně. Ve videu se dále dozvíme, jak antibiotika působí a proč jsou účinná proti bakteriím, ale nikoli proti virům.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.