01:37
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.
S profesorem Antonínem Fričem se podíváme na kostru samice plejtváka myšoka v Národním muzeu. Jak se vzácný exponát, který vážil 4 tuny, dostal do Prahy? A jak dlouho trvalo sestavení kostry?
Střídání letního a zimního času nás čeká v každém roce dvakrát. V tomto videu se dozvíme, jaké jsou argumenty pro a jaké proti jeho zrušení.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen začátek podnikání české šlechty v období renesance, a to zejména v rybníkářství a pivovarnictví.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Jana Marková zažila jako patnáctiletá poválečnou odplatu na Němcích v Praze. Nikdy nepochopila, kde se v lidech vzala taková surovost během tzv. revoluční spravedlnosti. Krátkou vzpomínku natočila pro Paměť národa.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
Po pádu komunistického režimu v Československu v listopadu 1989 došlo i k otevření hranic, a mnozí tak mohli poprvé ve svém životě vycestovat do dříve nemožného zahraničí. Jednou z prvních destinací byla rakouská metropole Vídeň. Podívejte se na reportáž z roku 1990, která je zajímavým obrazem tehdejšího vnímání našich možností, zejména finančních, při cestě do ciziny.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.