02:17
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se romantické myšlenky českých obrozenců odrazily v literatuře a v divadle a jakou roli sehrálo zejména kočovné divadlo v šíření vlastenectví.
Revoluční vlna roku 1848 zasáhla i české země. Obrozenecké hnutí se dostalo do politiky. V březnu se sešlo shromáždění ve Svatováclavských lázních, pak naši předci řešili vztah Čechů k Němcům a vyvrcholilo to svoláním Slovanského sjezdu na červen 1848. Jak souvisely události s českým národním obrozením? Co jsou mýty a co skutečnost? Podívejte se na podrobnosti v širších souvislostech.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Ukázka zábavnou formou popisuje život Josefa Dobrovského a obecně dobu národního obrození.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena aféra s nálezem Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a spor o jejich pravost.
V ukázce z minisérie Božena se Josef Němec vyznává ze svého vztahu k Jungmannově Slovesnosti. Božena Němcová klade otázku, k čemu je vlastně česká literatura, když česky mluví jen služky a čeledíni, kteří stejně nedovedou číst...
Osud novináři a spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi skutečně dopřál jen málo radosti, spíše mu byla častěji nablízku smrt a neštěstí, a to i v lásce. Jeho dílo bylo většinou pesimisticky laděné, do povědomí čtenářů se ovšem zapsal především jako autor pohádkového příběhu Liška Bystrouška.
Podívejte se na cimrmanovsky pojatou reportáž o stopách Járy Cimrmana v Bruselu. Kde všude je v hlavním městě Evropské unie najdeme? Reportáž si všímá zejména významu Cimrmana pro evropské záležitosti. K velikosti Cimrmana se vyjadřují také Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.
Po porážce českého stavovského povstání se musel Komenský skrývat. V té době poskytl útočiště jemu a dalším českým bratřím na svém panství Brandýs nad Orlicí Karel st. ze Žerotína. Při tomto pobytu vzniklo Komenského zásadní dílo Labyrint světa a ráj srdce, považované za vrcholný projev literárního manýrismu.
Spisovatel vypráví o svém životě, proč nepíše o holokaustu, proč sympatizoval s komunismem a proč zůstal v zemi, i když věděl, že bude zakázaným autorem. Zamýšlí se nad současným (demokratickým) systémem a nad deficitem mimořádných osobností. Závěrem přibližuje svůj tvůrčí proces a způsob, jakým své texty opravuje. Chce Ivan Klíma ještě nějaký román napsat?
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.