04:30
Víte, jak kuňka obecná odrazuje své nepřátele? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
O pštrosech se toho říká opravdu hodně, ale je to všechno pravda? Je opravdu pštros rychlejší běžec než člověk? Jaké je riziko útoku pštrosa na lidi? A jak je to s tvrzením, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku? Odpovědi na všechny tyto otázky a mnohem víc se dozvíte z našeho videa.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Věděli jste, že zvonek český se vyskytuje jen na krkonošských loukách a nikde jinde na světě? V jedné minutě vás seznámíme se zajímavostmi naší flory a fauny.
Pojďme se společně podívat na video o biotechnologii. To jsou vynálezy a vychytávky, které používají živé organismy. Třeba žížalami poháněný kompost nebo antibiotika. Můžete se zamyslet třeba i nad tím, zda by bylo lepší jíst méně masa a více luštěnin. A jak by mohla vypadat budoucnost biotechnologií?
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Víte, že rozsáhlé bukové lesy v Jizerských horách rostou bez zásahu lidské ruky již stovky let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Tento pták patří mezi špačky, doma je v Indii a my ho známe spíše pod názvem „loskuták“. Je schopen naučit se napodobovat nejrůznější zvuky a zvládne napodobit i lidskou řeč.
Pod hladinou horské říčky bují čilý život. Horský siven je náročný na množství kyslíku, ale nevadí mu omezený přísun potravy. Je ozdobou místních vod, jedinou rybou, která se na horním Labi v současnosti trvale udrží.
Lidé chovají kočky kratší dobu než např. psy, a proto mají kočky méně plemen. Kočka domácí se stala společnicí člověka, umožňuje mu zprostředkovaně udržovat kontakt s přírodou a odbourávat každodenní stres. Víte, co znamená, kráčí-li kočka se vztyčenou hlavou a ocasem?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
Pórek milují lidé všude na světě už tisíce let, protože je jemnější než cibule a hodí se k masu, do polévek i pomazánek. Jak dlouho už ho jíme? Pórek obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, pro které si ho oblíbil i římský císař Nero. A víte, proč? A která část pórku je nejzdravější?
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.