01:42
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Víte, že domestikace koz proběhla pravděpodobně dříve než domestikace psa? Pro tehdejší lovce nebyl problém odchytit malá kůzlata a ochočit si je. A víte, k čemu slouží koze bezoár?
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Jak fungují ribozomy a jakým způsobem vyrábí bílkoviny? Jak probíhá výzkum ribozomů, co se děje při překladu genů a jak moc je tento proces důležitý pro život?O ribozomech a překladu DNA hovoří nositelka Nobelovy ceny za chemii Ada Yonath.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
14 199
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.