02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Co budeš dělat o prázdninách? Naprosto běžná otázka. Jak trávili vánoční prázdniny naši prarodiče? Většina z nich je trávila na sněhu: oblíbené bylo sáňkování, lyžování i bruslení. A jak dlouhé je měli? Tak to bylo velmi rozdílné. A jak dlouhé je máte vy? Podívejte se.
Jan se už na škole rozhodl stát vojákem a chránit tak své blízké. Před začátkem druhé světové války utekl do Francie, kde se přidal k cizinecké legii, aby mohl bojovat proti nacismu. Tam se seznámil s Jozefem. Podívejte se na animovaný příběh o nejtěžším úkolu jejich života – operaci Anthropoid.
Co je k jídlu, a co ne, naučila člověka náhoda. První zeleninové zahrady si zakládali staří Římané, Číňané a Egypťané a pěstovali na nich třeba hrách. Představte si, že dnes na světě roste přes tisíc druhů zeleniny. Ale jen z některých z nich se dají připravit skvělé zeleninové hranolky. Můžeme si usmažit hranolky z mrkve, celeru, řepy i batátu. K tomu si dáme třeba zdravou omáčku neboli dip ze zakysané smetany, pažitky a česneku. Mňam!
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Když děti učí telka! Čas neustále běží a my si pomocí básničky zopakujeme, jak nařídit papírové hodiny, abychom je uměli přečíst. Rozdělíme si den na části, které společně pojmenujeme. K jednotlivým názvům částí dne přiřadíme předměty denní potřeby a také budeme hádat, jaké zvuky k nim patří. Na závěr si ukážeme, jak s pomocí dospělého vyrobit jednoduché přesýpací hodiny.
Víte, co je to vlastně smoothie? A jak dlouho už smoothie lidé připravují? To a spoustu dalších informací se dozvíte v tomto díle.
Pátrání po původu receptu na bramborový salát je práce pro detektiva. Odkud se vzal a kdo ho má na svědomí? Co kuchař, to jiné ingredience. Je mnoho teorií, ale skutečností je, že na český vánoční stůl bramborový salát patří. A hlavně nám chutná.
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Proč lidé nosí roušku? Brďo zjišťuje, že se tak chtějí chránit před viry a bakteriemi, které se šíří vzduchem. Lidé vymysleli očkování, které nás chrání třeba před pravými neštovicemi. Někdy je však třeba dodržovat určitá pravidla, např. nosit roušku a používat dezinfekci. Dozví se, že nakazit se mohou nejen lidé, ale i zvířata nebo rostliny. Tak buďme k sobě ohleduplní!
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Jak se správně zachovat, když vidíte, jak se pod někým prolomil led? Dozvíte se, že na přírodní led nemáte chodit nikdy sami. Jaké improvizované pomůcky k vytažení použít a jak máme chránit sami sebe?
Jak se vyvíjel náš sluch? Jak fungují uši? Znáte zvíře, které slyší, i když je nemá? Zajímá vás, jak to vypadá uvnitř ucha, a chcete vědět, jak si vyrobit domácí telefon? Vydejte se s námi do pohádkové televizní soutěže, ve které bude muset náš soutěžící Brďo zdolat Trpaslíkův kvíz.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.