02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Lidské tělo je složitý systém, který reaguje na změnu času různým způsobem. Jaké reakce může vyvolat? To se dozvíte ze Zpráviček.
Zábavní pyrotechnika je sice krásná, ale umí být při neodborné manipulaci i velmi nebezpečná. Petardy, prskavky, vulkány i fontány můžou způsobit spoustu úrazů. Od kolika let si je můžete koupit a na co všechno si dát pozor?
Kimovu hru na paměť nás naučí další díl Herního slabikáře. Kimova hra na paměť je vlastně špionský trénink z románu, v němž se postava Kim podrobuje speciálnímu výcviku tak, aby si nejen dokázal zapamatovat, co potřeboval, ale také aby rozpoznal a vybavil si každý detail.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Její kouzelné zaříkadlo je pravda: „Ředkvičky či mrkev, květák nekupujte přes půl světa. Pěstuj vlastní zeleninu, přijď si ke mně pro zeminu.“ Proč by zelenina měla cestovat, když si ji můžeme vypěstovat doma? Proč by cestovat neměla? A jak na to? To nám poradí Anička.
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Máte rádi papriku? Věděli jste, že již před 150 lety se jedla v Kojetíně, ačkoli to v té době ještě vůbec nebyla známá zelenina? Haná byla proslulá úrodnou půdou a lidé, kteří zde žili, byli bohatí a dobře živení. Jedli hodně kyselých jídel, ale vyvažovali to cukrem. Rozumíte místnímu nářečí?
Co se stane, když budeme nadměrně sledovat televizi a přestaneme vnímat svět kolem sebe?
Na ulici leží člověk, který má záchvat křečí. Co budeme dělat? Jak mu pomoci a zároveň neublížit? Umíme rychle určit místo, kam má přijet záchranka? Uvidíme, jak si poradí naši kamarádi.
Tofu je sýr vyrobený ze sójových bobů a objevili ho úplnou náhodou čínští váleční bojovníci už ve 2. století před naším letopočtem. Jak se tehdy vyrábělo? Kdo dal tofu jméno? A ve kterých zemích se recept na tofu ještě zdokonalil?
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.