02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Chtěli byste vědět, jak upéci mechové cupcaky? Cukrář Josef a jeho dva pomocníci vám krok za krokem představí recept na tuto pochoutku. Dozvíte se také, co to znamená, když nazveme ovoce nebo zeleninu „bio“. A proč je to lepší než normální ovoce a zelenina? Dají se květiny jíst? A proč se v kuchyni hodí být odvážný?
Velký vítr způsobil, že přes cestu leží popadané stromy. A my bychom tudy rádi jeli na chatu. Co s tím? Jak se přes ně dostaneme? Kdo je odstraní? "Zachraň se, kdo můžeš!" má pro nás řešení. Podívejme se, jak si v takových případech poradit a komu volat.
Co je k jídlu, a co ne, naučila člověka náhoda. První zeleninové zahrady si zakládali staří Římané, Číňané a Egypťané a pěstovali na nich třeba hrách. Představte si, že dnes na světě roste přes tisíc druhů zeleniny. Ale jen z některých z nich se dají připravit skvělé zeleninové hranolky. Můžeme si usmažit hranolky z mrkve, celeru, řepy i batátu. K tomu si dáme třeba zdravou omáčku neboli dip ze zakysané smetany, pažitky a česneku. Mňam!
Tentokrát Brďo zjistí, proč má někdo světlou a někdo tmavou kůži a co je to barvivo melanin. Proč se pes a kočka nemusí mazat opalovacím krémem proti slunci a jak probíhá výměna srsti. Kdo vynalezl fén, proč mají lidé šedivé vlasy a jak funguje barva na vlasy.
Dějiny ovlivňují jídlo a jídlo dějiny. Když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, objevil tak i zcela jinou kuchyni. Indiáni v Americe pěstovali plodiny jako brambory, rajčata či kakao, které Evropané do té doby neznali. Dnes už si bez těchto a mnohých dalších potravin naši kuchyni představit nedovedeme.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vznikl řízek. Co nazval rakouský císař kdysi rakouským národním pokladem? A kdo za to mohl? Staří Řekové obalovali řízky ve zlatě. Naštěstí jim to úřady brzy zakázali.
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Slyšeli jste už o Českém červeném kříži? Pomáhá všem, kteří se zajímají nejen o první pomoc. Za jakou činnost uděluje cenu? Při jakých událostech zasahuje? A jak si říkají jeho zástupci? Odpovědi na všechny tyto, ale i další otázky najdete ve videu z cyklu "Zachraň se, kdo můžeš!".
Odkud mandle pocházejí, nikdo přesně neví. Jisté je, že si na nich pochutnávali staří Egypťané i Řekové. Lidé brzy přišli na to, že jsou zdravé a výživné. V Itálii je dokonce při obřadu drží v dlani novomanželé, aby jim přinesly štěstí. Pokud si myslíte, že je to ořech, pak se mýlíte. Je to jádro z pecky mandlovníku, který je příbuzný spíše broskvoni nebo meruňce.
Rozmarýna znamená v latině mořská rosa a této bylince název opravdu sluší, protože pochází ze Středomoří. Odtud se rozšířila do celé Evropy. Jsou s ní spojeny různé pověry a legendy. Jenom nemá ráda zimu, ale zase se dá pěstovat v květináči. Její použití v kuchyni je všestranné, ochutíme s ní maso, omáčku i zeleninu.
12 688
702
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.