02:35
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Kuchyně šlechty a prostých lidí v 19. století se nijak zásadně nelišila. Obě skupiny si dopřávaly podobná jídla jako lívance se žahourem nebo různé ptactvo. Dozvíte se, jak se připravovaly lívance a odkud se vzal řízek.
Nejznámější mystickou postavou pražského židovského města byl jednoznačně Golem. Jak ho Rabi Löw stvořil? Jaký s ním byl problém? A co se stalo, když se v Golemovi nahromadilo moc energie? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Jak se kníže Svatopluk rozhodl rozdělit říši svým synům? Jakou roli v tom hrály pruty svornosti? A jak to nakonec s říší dopadlo? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
S profesorem Antonínem Fričem se podíváme na kostru samice plejtváka myšoka v Národním muzeu. Jak se vzácný exponát, který vážil 4 tuny, dostal do Prahy? A jak dlouho trvalo sestavení kostry?
Rudolf II. přemístil svůj císařský dvůr do Prahy. S sebou si vzal kromě různých služebníků i kuchaře a cukráře, kteří obohatili českou kuchyni o různé sladkosti. Rudolf II. si cukrovinky rád dopřával, přestože byl v té době cukr velice drahý.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
Kde se vzala ulice? Brďo prochází mezi domy po prašné cestě, která byla především pro pěší. S přibývajícím provozem ji bylo nutné zpevnit štěrkem, dlážděním či asfaltem. Tam, kde se ulice rozšířila, vznikala náměstí. Pro lepší orientaci existují názvy ulic a domy jsou očíslovány. Co všechno můžeme na ulici vidět? Projdeme se podloubím, uvidíme zametací vůz, setkáme se s pouličními umělci a možná uslyšíme i kamelota.
Máte rádi jednoduché vaření? Jídlo z jednoho hrnce znali lidé od pradávna. Chutě se krásně promíchají a bylo to také praktické. Ve středověku v hrnci na trojnožce na ohni smíchali, co dům dal. V Německu za války vznikl jejich oblíbený eintopf. Ve Španělsku mají zase paellu, která se připravuje na jedné velké pánvi.
13 902
782
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.