03:01
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Jak se v první polovině 20. století změnila česká kuchyně? Podíváme se, jaký vliv měly na vývoj technologie jako myčky, sporáky, mixéry a jiné, které lidem šetřily čas. Také se dozvíme jaké změny s sebou přinesly světové války.
V této části Wifiny se dozvíme, od kterého roku dochází ke střídání středoevropského (zimního) a letního času. Zjistíme také, proč se pro tyto změny lidé rozhodli.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno soužití Čechů, Němců a Židů v českých zemích v 19. století a narůstající napětí v těchto vztazích.
V době vlády Václava I. přepadla Moravu tatarská vojska a jejich řádění neunikl nikdo. Jaký k tomu měla důvod? Co udělal kníže z hradu Děvičky tatarské princezně a její družině? Jak ho osud potrestal? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Ukažme si formy života staré několik set milionů let. Objevme zkameněliny, zhmotněné důkazy evoluce. Pokud se vydáte po České republice, můžete je na některých místech objevit i vy. Kde je hledat?
Pojďme se společně podívat na historii české státní vlajky. Spolu s hymnou je vlajka naším nejdéle sloužícím státním symbolem. Podobu vlajky vymyslel archivář a heraldik Jaroslav Kursa. Na to, jak se má vlajka správně vyvěšovat, existují pevně daná pravidla. Znáte je?
Vůně medových perníčků nám připomene, že přichází adventní období. Bylo to tak vždy? A co způsobuje jejich charakteristickou vůni? Recepty na výrobu perníku se liší a mění, stejně jako jejich tvary a zdobení. My si na nich ale určitě pochutnáme.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
13 764
775
4 706
1 338
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.