03:02
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Seriál Minuty z Krkonoš nám představí mravence. Mravenci tvoří nejpočetnější skupinu hmyzu na Zemi, je jich popsáno přes 12 000 druhů a Krkonoše osídlilo přes 28 druhů.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Pět minut s Michalem a jeho kamarádem odpadkovým košem Zoubkem o smogu a kouři v přírodě. Dnes se děti naučí, jak ochránit životní prostředí a udržovat čistý vzduch. Pojďte to zjistit s námi!
Pořad seznamuje děti s tím, jak správně zasadit květiny. Vysvětluje, která květina se dá zasadit do květináče a kterou je třeba dát do vázy s vodou. Vyjmenovává části květiny (květ, stonek, listy, kořeny) a vysvětluje, k čemu slouží. Dále informuje, co všechno potřebuje taková zasazená květina (slunce, vodu, hlínu, živiny).
Zhlédněte pořad o sázení a růstu rostlin ve skleníku se zaměřením na semínka pažitky a ředkvičky. Nechybí ani rady, jak si vypěstovat některé rostliny doma, včetně vysvětlení významu a funkce skleníku a pařeniště. Jste zvědaví, jak to se to dělá?
Jak se rozmnožují živé organismy? Vysvětlíme si, jaký je rozdíl v rozmnožování bakterií, rostlin, zvířat a člověka. Popíšeme si, jak spermie oplodní vajíčko, co je to dělení buněk a jak se dále vyvíjí lidský plod až po narození miminka.
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
9 849
397
2 250
859
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.