01:18
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Na úrodných afrických polích se pěstovala pšenice s tvrdými zrny – semolina, ze které africké ženy vyráběly kuličky, pojmenované kuskus. Výroba kuskusu je pro africké ženy doslova rituálem. Jak tedy celý proces výroby kuskusu vypadá?
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
Máte rádi skořici? Tak to musíte navštívit Švédsko. Na každém rohu je zde cítit skořice, zvláště když se slaví svátek skořicových šneků. Ti jsou tamní pochoutkou především na přestávky. Pečou se s jablky, ořechy nebo s marcipánem. Fika, neboli švédsky přestávka, se bez silné černé kávy a šneků neobejde.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Co děláte, když je bouřka? Bojíte se? Pojďme se společně podívat, co bychom rozhodně neměli dělat při bouřce. V žádném případě bychom se neměli jít koupat do jakékoliv vody pod širým nebem. Nemůžeme se schovávat pod stromy a nepřibližujeme se ani ke skalním převisům.
„Vyškvařené škvarky“ – to zní jako jazykolam. A co to je? Moc velká dobrota, která neodmyslitelně patří k zabijačce. Většinou se škvaří nakrájené vepřové sádlo na mírném ohni, až se rozpustí a zbytku se říká škvarky. Nejčastěji se podávají osolené s chlebem. Ale pozor, je to přímo kalorická bomba!
Už naše babičky věděly, že je dobré udělat si zásoby ovoce a zeleniny na zimu. Dozvíte se, jak si nasušit bylinky na čaj a z čeho si můžete vyrobit vlastní křížaly.
Jak se rozmnožují živé organismy? Vysvětlíme si, jaký je rozdíl v rozmnožování bakterií, rostlin, zvířat a člověka. Popíšeme si, jak spermie oplodní vajíčko, co je to dělení buněk a jak se dále vyvíjí lidský plod až po narození miminka.
Ovesné vločky mají rádi lidé na celém světě. U nás si z ovesných vloček nejčastěji vaříme ovesnou kaši, ale třeba ve Skotsku lidé zrníčka ovsa různě kvasí a nakládají. Z ovesného kvasu pak připravují ovesný pudink nebo ovesnou kaši na slano se sýrem a vejcem. Jiný kraj, jiný mrav a jiné chutě.
Jak je to s těmi sýry? Jíme sýr plesnivý nebo plísňový? A jak vlastně někoho napadlo jíst tento sýr? Došlo k tomu prý ve francouzské vesnici jménem Camembert. A zbytek je historie, kterou vám ukážeme v tomto videu.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku rozpoznávat smysly. Kolik jich máme? A k čemu je používáme? Povíme si také, kteří živočichové mají některý ze smyslů výborně rozvinutý. A jak jste na tom vy? Poznáte věci podle vůně, hmatem anebo nejraději zrakem? Vyzkoušejte s námi i váš sluch.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.