01:25
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Žádná oslava se neobejde bez pořádného dortu, ale není dort jako dort. A to už od středověku. Některé dorty ukrývají i překvapení. Dnes se dozvíme trochu z historie jejich pečení. Dorty, třeba ty svatební, jsou spojeny také s různými zvyky a pověrami. V tomto díle si upečeme vlastní dort. Tak pojďme na to.
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Chtěli byste vědět, jak upéci mechové cupcaky? Cukrář Josef a jeho dva pomocníci vám krok za krokem představí recept na tuto pochoutku. Dozvíte se také, co to znamená, když nazveme ovoce nebo zeleninu „bio“. A proč je to lepší než normální ovoce a zelenina? Dají se květiny jíst? A proč se v kuchyni hodí být odvážný?
Při posledním sčítání sýčků se zjistilo, že jejich počty klesly na několik stovek kusů. Problém mají tyto malé sovy hlavně s tím, že pro ně ubylo hnízdních příležitostí. Chybí jim vykotlané dutiny stromů i otvory ve starých stodolách. Až budete opravovat svoji stodolu, zkuste dát sýčkům šanci. Je to jeden z nejohroženějších ptačích druhů na našem území.
Lužní les je rájem ptáků, zaznamenáno je tu přes 260 druhů ptáků, z toho více než polovina tu hnízdí. Ve videu uvidíte u nás málo vídaného kvakoše, dudka, ale i slavíka a žluvu. Představíme si také našeho největšího brouka roháče obecného a zajímavého nosorožíka.
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Skryjská jezírka jsou přírodní nádrží, která vznikla v údolí Zbirožského potoka. Vznikla v roce 1872, když voda prorazila měkčí horniny v soutěsce tvrdého sopečného kamene. A není tu nouze o dobrodružství. Na mělčinách se daří hejnům jelce tlouště, pod výtokem jezírka můžeme vidět chráněnou vranku obecnou.
Pojďme se společně podívat na video o kašnách. Kašny jsou tady s námi pěknou řádku let a budovaly se již ve staré antice. Sloužily čistě jako zásoba vody pro obyvatele. Když už měli lidé vodovod nebo studnu, ke kašně chodit nemuseli. Dnes mají kašny ozdobnou funkci. V Praze je zhruba 800 fontán.
Řekne-li se Bečov nad Teplou, mnohým se vybaví zámek, v němž byl v osmdesátých letech 20. století nalezen relikviář svatého Maura, druhá nejvýznamnější klenotnická památka po českých korunovačních klenotech. Video vás zavede do bečovského hradu, který vznikl ve 14. století a chránil důležitou křižovatku zemských cest.
Pojďme se společně podívat na video o králi obuvi. Tomáš Baťa uměl již v šesti letech vyrobit z odřezků botičky velké jako palec. Pracoval velmi tvrdě a vyráběl obuv z vlákna, které bylo levnější než kůže. Hodně zkušeností nabral také v Americe. Tehdejší Československo se díky jeho úspěchu stalo obuvnickou velmocí. Firma Baťa existuje dodnes a po celém světě prodala už více než miliardu bot.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.