01:03
Kdo byli tři králové? Děti se seznámí s tradicí svátku Tří králů i s jeho historií a také uvidí, jak probíhá oslava na jejich počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle se naučíme píseň: My tři králové.
Dne 6. ledna slavíme svátek Tří králů. Dozvíte se, odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi. Víte, co znamenají písmena K+M+B, která píší koledníci nade dveře?
Pojďme společně vyrábět ozdoby nejen na stromeček. Budou to Tři králové. Figurky si vyrobíme z lahviček od Actimelu. Je to skvělá příležitost, jak využít věc, kterou bychom normálně vyhodili. Potřebovat budeme také polystyrenové kuličky, lepidlo, nůžky, špendlíky, fixy a stuhy.
Jako charita se označují dobrovolné dobročinné akce na pomoc lidem. V praxi nabývají různých forem: peněžitými a věcnými dary počínaje až po práci vykonávanou zdarma pro nějakou charitativní organizaci.
Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Tradice vznikla na dvoře Ludvíka XIV.
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
Krátký animovaný cyklus pro děti o státech Evropy. V tomto díle se diváci seznámí s Polskem.
Piškotové rolády jsou v české kuchyni jedním z nejoblíbenějších moučníků. Jsou vyrobeny pouze ze tří ingrediencí – mouky, vajec a cukru. Naplnit je můžeme, čím nás napadne, třeba i zmrzlinou. Pak vznikne „arctic roll“, která nechybí skoro v žádném anglickém mrazáku.
Jaké jídlo se vám vybaví, když se řekne Slovensko? Možná je toho více, ale my spolu zavítáme do slovenské kuchyně a vařit budeme tradiční halušky. Povíme si také něco málo k historii tohoto dnes již pro Slovensko neodmyslitelného pokrmu. Což ale neplatilo vždycky. Odkud sem halušky přišly?
Původ guláše můžeme vystopovat k pastevcům, kteří si ho vařili v kotlíku. Dnes bychom mohli říct, že se podobal polévce a jedl se s chlebem. My si k němu většinou dáváme knedlíky. Barvu guláši dává paprika – ta červená – a milovníci pálivého jídla si přijdou na své.
Podíváme se s Vojtěchem Náprstkem na založení Náprstkova muzea, na jeho vášeň pro nové vynálezy i na cestu do Ameriky. Dozvíme se také, jak pomáhal zažehnout emancipační hnutí žen v Čechách.
S hvězdářem Johannesem Keplerem se podíváme na zákony o pohybu nebeských těles a také na život v rudolfínské Praze. Víte, co si Kepler myslel o jejích obyvatelích a jaký byl jeho nejdůležitější objev?
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
12 978
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.