01:03
Kdo byli tři králové? Děti se seznámí s tradicí svátku Tří králů i s jeho historií a také uvidí, jak probíhá oslava na jejich počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle se naučíme píseň: My tři králové.
Dne 6. ledna slavíme svátek Tří králů. Dozvíte se, odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi. Víte, co znamenají písmena K+M+B, která píší koledníci nade dveře?
Pojďme společně vyrábět ozdoby nejen na stromeček. Budou to Tři králové. Figurky si vyrobíme z lahviček od Actimelu. Je to skvělá příležitost, jak využít věc, kterou bychom normálně vyhodili. Potřebovat budeme také polystyrenové kuličky, lepidlo, nůžky, špendlíky, fixy a stuhy.
Jako charita se označují dobrovolné dobročinné akce na pomoc lidem. V praxi nabývají různých forem: peněžitými a věcnými dary počínaje až po práci vykonávanou zdarma pro nějakou charitativní organizaci.
Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Tradice vznikla na dvoře Ludvíka XIV.
Psi záchranáři jsou velkou pomocí při různých neštěstích a katastrofách. Ať už na horách, v lesích nebo ve městě při zemětřesení, jejich využití při hledání lidí je opravdu široké. Co všechno se musí záchranářský pes naučit, jak takový výcvik probíhá a existuje nějaká speciální záchranářská rasa psa? To vše se dozvíme v reportáži přímo od kynologických záchranářů.
Proč bychom měli sázet stromy? Princezna Prga nám názorně ukáže, co všechno jeden strom dovede. V létě nahradí slunečník, vyrábí kyslík, dokáže udržet i přiměřené vlhko... Nač zbytečné přístroje, které jen konzumují energii, když to strom dokáže také? Čím víc stromů, tím lépe pro nás pro všechny.
Viděli jste v českých řekách lososy? V polovině 20. století tyto ryby z českých řek vymizely. Nyní se je ochránci přírody snaží do řek vracet. Podívejte se, jak vypadají takzvané rybí přechody podél jezů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na význam stromů a jejich důležitost pro náš život. Zamyslíme se nad tím, co všechno nám stromy poskytují. A jak jim můžeme pomoci my? Budeme o stromy pečovat a třeba i nějaké nové zasadíme. A proč bychom měli?
Jmelí je poloparazitická rostlina, neumí získat vodu a v ní rozpuštěné minerály, a tak saje tyto látky ze stromu. Jmelí strom hodně oslabuje, napadené větve pomalu osychají a začínají se lámat. Dříve se kuličky jmelí používaly k chytání ptáků. Uplatnění měly také v léčitelství a věřilo se, že nosí štěstí, zdraví a lásku. Jmelí by mělo být darované.
Špagety z cukety? Zní to hezky a taky to výborně chutná. Cuketu můžeme nejen vařit, smažit nebo zapékat, ale jsou z ní i výborné placky, polévka, omáčka a dokonce se z ní dají vyrobit cuketové chipsy nebo upéct buchta. A odkud se k nám tahle multifunkční dobrota dostala?
V animované ukázce je zachycena situace v českých zemích po bitvě na Bílé hoře a poprava sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí.
J. K. Tyl byl autorem divadelních her, překladatelem a organizátorem kulturního života v Praze. Několik let dokonce působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Tam také byla poprvé uvedena jeho hra Fidlovačka, kde zazněla píseň Kde domov můj. Píseň zlidověla a stala se v roce 1918 československou státní hymnou.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.