05:00
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Jak může pomoci píšťalka? Děti se dozvědí, jak se příroda probouzí po zimě i to, že na jaře začíná zahradní výsev. Zároveň uvidí, jak píšťalka z prutů vrby dokáže zachránit život. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Díky své sytě modré barvě se chrpa neboli modráček pěstuje v zahradách pro potěchu oka, jinak ale roste hlavně na polích jako plevel. V minulosti ji zemědělci málem vyhubili. Přitom jak by se mohla nelíbit? V květomluvě chrpa znamená „jsem šťastná“.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Čekanka je nejen hezká, ale i chutná. Listy se hodí do salátu a z kořene se vyrábí náhražka kávy. Jméno má prý po dívce, která tak dlouho čekala na svého milého, až se její oči proměnily v květy. Proto asi nejčastěji roste u cest, jako by stále vyhlížela do dálky.
Věděli jste, že ostružiník moruška pamatuje dobu ledovou? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku vydat na výlet do zoologické zahrady. Připomeneme si základy slušného chování v zoologické zahradě. A povíme si, jaká zvířátka můžeme v zoo vidět a co všechno o nich víme.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Víte, že šumavanka a valaška jsou naše původní plemena ovcí? Víte, k čemu využíváme lanolín? Ovčí sýry i maso mají vysokou dietní hodnotu, ale také zvláštní chuť. V našem státě se jí bohužel málo. A znáte ovci Dolly?
Pojďme se společně podívat na život anglické bioložky Jane Goodallové. Tato žena se po studiích vypravila do Afriky a věnovala svůj život výzkumu šimpanzů. Napsala několik knih a založila institut pro výzkum divoké přírody.
Stručné vyprávění o tom, kde a jak obilí roste a jak se zpracovává.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.