24:37
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Tentokrát se zaměříme na mýty týkající se zoologických zahrad. Konkrétně nás bude zajímat, zda jsou zvířata v ZOO jenom pro naši zábavu nebo jestli se třeba nenudí. Jak vnímají lidské návštěvníky a jestli nemají chuť utéct do volné přírody. Co myslíte vy?
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se zvířata v zoologické zahradě vypořádávají s tím, když je venku teplota na bodu mrazu? Jak se s takovou zimou vypořádají velbloudi nebo lvi, kteří jsou původem z Afriky a pořádnou zimu vlastně vůbec neznají? Pojďte společně s námi navštívit zoo v zimě a zjistit, jak to s exotickými a teplomilnými zvířaty přes zimu vlastně je.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku vydat na výlet do zoologické zahrady. Připomeneme si základy slušného chování v zoologické zahradě. A povíme si, jaká zvířátka můžeme v zoo vidět a co všechno o nich víme.
Víte, kdo prý nosí štěstí, symbolizuje moudrost a dlouhověkost? Jeřáb popelavý. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Motýli, to nejsou jenom bělásci nebo barevné babočky létající z květu na květ. Motýli jsou i můry, které létají hlavně v noci, nebo šatní moli, jejichž larvy si rády prokousávají chodbičky oblečením ve skříni. Proč mají někteří tak nádherné ochranné zbarvení? Jak dýchají motýli? A jak se vyrábí hedvábí?
Louky plné barevných květů, až oči přecházejí. Najdete je v Krkonoších. Přestože není jednoduché o podobné louky pečovat, tady se to daří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Volavka je nepřehlédnutelným obyvatelem našich rybníků. Tenhle majestátní pták je stále na lovu. Čím se živí a jakým úskalím musí čelit při přežívání zimy?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
Nahlédněme společně, jak to chodí u čápů, kteří se právě vrátili z Afriky. Radují se, že se potkali se svojí polovičkou, se kterou po námluvách začnou stavět hnízdo. Jakmile ho mají, pracují na jeho zaplnění vajíčky. Uslyšíte, jak se namlouvají klapáním zobáku.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
V Terčině zvířecím světě se tentokrát seznámíte s živočichem, který nepatří mezi původní obyvatele českých krajin. Je to trochu zvířecí vetřelec, ale už se u nás zabydlel. Jak se to přihodilo? Povíme si. Mýval patří mezi všežravce a nejvíce aktivní je v noci.
13 528
758
4 614
1 310
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.