Josef Švejk se stal ikonickou postavou a literárním typem. Co je to švejkování? Jak vnímali Haškovi současníci román Švejk a proč jej kritizovali? Jak Jaroslav Hašek ve svém románu pojal zobrazení první světové války? Kromě diskuse nad těmito tématy se podíváme i na několik ukázek z filmu Dobrý voják Švejk od Karla Steklého.
Pasáž pojednává o ději a hrdinech Vergiliova eposu Aeneis a o vzniku antických velmocí Kartága a Říma.
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se krátce zabývá knihou Ludvíka Vaculíka, autora manifestu za lidská práva Dva tisíce slov, Loučení k panně. Ludvík Vaculík hovoří o počátcích psaní svých deníků, motivaci k jejich psaní a vzniku díla.
Vybraná pasáž je z publicisticko-dokumentárního pořadu Čapek a pátečníci. Vladimíra Odrobiňáková a Aleš Fetters provází nejen Muzeem bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, ale i střípky z životů bratří Čapků. Rovněž se věnují tomu, jak byla rodina spojena s Úpickem a jak se to promítalo do pohádkové tvorby Karla Čapka.
Karel Kryl patří bezesporu k našim nejvýznamnějším písničkářům. Jeho písně byly především protestsongy. Jsou nadčasové, stále aktuální a mnoho jich zlidovělo. Kryl měl ambice být především básníkem a to je jedním z důvodů, proč má jeho hudební tvorba tak vysokou kvalitu. Ze vzpomínek přátel se dozvíme něco o tom, jak se k písničkám dostal a co ho v životě ovlivnilo.
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
O českém exilu v 17. století hovoří dva historikové. Antoním Kostlán shrnuje obecně proces pobělohorského exilu a jeho dopady, Vladimír Urbánek popisuje Komenského exilové putování Evropou. Vyjádření obou historiků bylo součástí Historického magazínu zaměřeného na osobnost našeho nejznámějšího exulanta, který většinu svých významných prací sepsal v cizině.
13 460
755
4 583
1 288
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.