02:05
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Kam dovedl svou skupinu praotec Čech? Podle čeho se rozhodl, že se zde usadí? A co udělal jeho bratr Lech? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Podívejte se s námi na ukázky dvou básniček od Vítězslava Hálka, který byl znám především svou láskou k přírodě. Mnohé z nich se dočkaly i zhudebnění od nejznámějších českých skladatelů, jako například Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Cormac McCarthy je považován za jednoho z nejdůležitějších amerických spisovatelů posledních desetiletí. Jeho stěžejní román Krvavý poledník nám přibližují překladatel Martin Svoboda, režisér Petr Gojda a herec Lukáš Hlavica.
Již po několikáté se konal Festival spisovatelů Praha. V roce 2016 byla jedním z hostů česká básnířka Marie Iljašenko. Diskusi se spisovatelkou vede novinář Petr Vizina. Společně debatují o tématu festivalu – zločin a trest, o autorčině básnické sbírce Osip míří na jih a dále Iljašenko hovoří o čtení a psaní poezie. Debata je obohacena o předčítání několika veršů z uvedené sbírky básní, která byla nominována v roce 2015 na cenu Magnesia Litera za debut.
Od počátku 40. let 19. století se z podnětu Josefa Kajetána Tyla konaly české plesy. Zde se potkávaly významné osobnosti tehdejší české vlastenecké společnosti. Ukázka z druhé části minisérie Božena zachycuje Boženu Němcovou s manželem na českém bálu, kde se potkala nejen s Tylem či Erbenem, ale také s Václavem Bolemírem Nebeským.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Lubora Kasala. Autor se nejprve zamýšlí nad tím, co je lyrika, následně před Pražským hradem recituje (nejen) svou báseň a nabízí její výklad.
Český osobitý prozaik a publicista, autor sociálních románů, zakladatel literatury faktu, tvůrce romaneta, obyvatel pražského Smíchova, politický vězeň i první spisovatel na volné noze Jakub Arbes a jeho život a tvorba jsou předmětem rozhovoru literárních historiků v pořadu Historie.cs.
Básník, prozaik, dramatik, překladatel, pedagog a literární historik Ludvík Kundera ve vybrané pasáži z pořadu Vzkaz Ludvíka Kundery vypráví o svých překladatelských i spisovatelských začátcích. Věnuje se ale i své rodině, vzpomínkám na válečná období i na normalizaci. Video je doplněno ukázkami z divadelních inscenací.
12 312
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.