02:05
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Kam dovedl svou skupinu praotec Čech? Podle čeho se rozhodl, že se zde usadí? A co udělal jeho bratr Lech? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Podívejte se s námi na ukázky dvou básniček od Vítězslava Hálka, který byl znám především svou láskou k přírodě. Mnohé z nich se dočkaly i zhudebnění od nejznámějších českých skladatelů, jako například Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.
Český spisovatel, autor románů a povídek z prostředí jihočeského venkova Jiří Hájíček byl za román Rybí krev roku 2013 nominován na cenu Magnesia Litera za prózu.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
Dnes se podíváme za pavoučkem Pájou a jeho strýčkem Herkulem, kteří žijí v pavoučím lese. Pája prožije další dobrodružství, seznámí se slimákem Chechtounem neboli Truchlounem. A proč si tak slimák říká? Podívejte se. Vyprávění je přeloženo do znakového jazyka pro neslyšící.
V roce 2014 byla hostem pražského festivalu spisovatelů běloruská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Autorka promlouvá o pobytu v Afghánistánu a v souvislosti s tím o prozaickém díle Válka nemá ženskou tvář. Dále hovoří o vztahu k vlasti a o motivaci k napsání knihy o havárii v Černobylu, o Modlitbě za Černobyl: Kronice budoucnosti.
Jak charakterizovat podivína? A jaký má český národ k postavám podivínů vztah?
O osobnosti a tvorbě undergroundového filozofa a spisovatele Egona Bondyho diskutuje literární editor, kritik a historik Vladimír Karfík s literárním kritikem a editorem Michalem Jarešem. Zvláštní pozornost je věnována Bondyho poezii. Pořad je simultánně tlumočen do znakové řeči.
Začátek televizního zpracování malostranské povídky Návrat pana Ryšánka ukazuje záběry z Malé Strany, jedné z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklé v podhradí Pražského hradu, která byla do roku 1784 samostatným městem. Jde o jednu z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, lokalitu plnou památek, tajemných uliček a zákoutí, která inspirovala mnoho umělců včetně slavného rodáka Jana Nerudy.
Obyvatelé Malé Strany v pasáži epizody Lízinka (povídka Večerní šplechty) z televizního zpracování Povídek malostranských probírají různá témata, zejména případný vztah nesmělého studenta práv Jäkla a Lízinky, dcery společensky vysoko postavené rodiny. Vše se však později komplikuje...
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.