01:32
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Velká artézská pánev je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Kde se tam vzaly a co způsobuje jejich vyvěrání? A jak zde fungují uměle navrtané studny?
Když děti učí telka! Pojďte společně se staršími žáky naplánovat rodinný výlet podle zálib jejích členů. Zkuste s námi vyhledávat zajímavá místa na internetu a přiřazovat je do mapy ČR.
Lanovku známe všichni a kdo netrpí závratí, tak ji asi běžně využívá. Napadlo vás někdy, jak důmyslnou musí mít konstrukci, aby s námi nespadla? Prostě rébus pro Matěje!
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Řeky Evropu v historii spojovaly i rozdělovaly. Při jakých událostech to bylo? Na kterých místech se nachází krátké úseky mezi jednotlivými klíčovými řekami, kde se dají lodě přenášet?
Strava starých Egypťanů byla opravdu pestrá. Úrodné údolí kolem Nilu poskytovalo vždy dostatek jídla i pití. Luštěniny, zelenina, ovoce, chléb, koláče, ale i ryby, drůbež a hovězí. Znali i příznivé účinky cibule a česneku na lidské zdraví. Vzácně si také pochutnali na koze či ovci.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
Jsme v Africe, v domově zebřích dam. Poznáme zde, jak to vypadá na savaně. Zjistíme, k čemu zebrám slouží jejich pruhy. Věděli jste, že jsou to takové otisky prstů? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
V tomto dílu se žáci společně s hlavními hrdiny Aničkou a Kubíkem a jejich průvodcem Nikolem Teslou vydají zjistit, jak fungují tepelné elektrárny. Dozvědí se, že spalování uhlí sice vyrábí elektřinu, ale zároveň škodí životnímu prostředí. Anička s Kubíkem se proto rozhodnou přijít na ekologičtější řešení, ve svém modelu elektrárny nahradí uhlí biomasou, tedy obnovitelným zdrojem energie. Společně hledají odpověď na otázky: „Musí elektřina vždycky vznikat z hořících pozůstatků z pravěku?“ a "Jaké jsou výhody a nevýhody fosilních paliv?"
Pojďme se v bezpečí videa ztratit v Koněpruských jeskyních. Povíme si více o krápnících, nerostech zkamenělinách a jiných zajímavostech i z dalších jeskyní v České republice.
Už na konci 19. století vznikla první větrná elektrárna na světě. Jak vypadají, jak fungují, k čemu slouží a sloužily větrné elektrárny, si ukážeme v následujícím videu. Věděli jste, že v ČR se nachází asi 200 větrných elektráren? Dokážete si představit větrnou elektrárnu na moři? Zamysleme se nad budoucností větrných elektráren!
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.