Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Velká artézská pánev je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Kde se tam vzaly a co způsobuje jejich vyvěrání? A jak zde fungují uměle navrtané studny?
Školní docházka není všude ve světě stejná. Podívejte se, jak začal nový školní rok v Jemenu, chudé arabské zemi, kde probíhá občanská válka.
Velké předělové pohoří je oblastí předělu toků směřujích na východ a jih do oceánů i nížin a pánví ve vnitrozemí. Jakým způsobem Australané proměnili poušť v nejúrodnější australskou oblast? A jaká je zde typická fauna?
Kdybyste v Africe hledali lachtany, nejvíce jich najdete na Pobřeží koster, kde jim vyhovuje studený proud. Chlad jim nevadí, protože mají velkou vrstvu podkožního tuku, který je chrání. Díky tomu může lachtan vážit až 250 kg. Když se potápí, tak se mu zavřou nozdry i uši a vydrží pod vodou až půl hodiny. Nemají rádi, když si je lidé pletou s tuleni. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Pojďme se společně podívat na video o afrických opicích. Primáti jsou nám lidem geneticky velmi blízcí, mohou od nás dostat i respirační nemoci. Lidoopi mohou být velmi nebezpeční, jsou náladoví a choleričtí, dokážou se hodně rozčílit a bývají agresivní k sobě navzájem i k lidem. Utrhnout člověku ruku u nich není problém.
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
Lanovku známe všichni a kdo netrpí závratí, tak ji asi běžně využívá. Napadlo vás někdy, jak důmyslnou musí mít konstrukci, aby s námi nespadla? Prostě rébus pro Matěje!
Seriál Minuty z Krkonoš nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
Unikátní 25. geopark UNESCO je Český ráj. Jde o jedinou oblast v ČR, která se může chlubit tímto označením. Na 700 čtverečních kilometrech můžeme vidět řadu přírodních unikátů, ale také archeologických památek. Nejznámější dominantou oblasti jsou Trosky, nezapomeňme ovšem také na Prachovské skály nebo Hruboskalsko.
Už jste někdy slyšeli slovo meteorologie? O předpovídání počasí už jste určitě slyšeli, ne? Samozřejmě ne vždy je taková předpověď do puntíku správná. Ovšem co za takovou předpovědí stojí, jakým způsobem vzniká, to už je panečku pořádná věda. Schválně se zkuste zamyslet, jaké všechny způsoby a pomůcky se dají využít při určování počasí.
Wifina nám v tomto díle představí, jakým způsobem se změnilo předpovídání počasí za sto let. Meteorologie dnes vychází hlavně z informací o stavu atmosféry na mnoha různých místech ve stejném čase. Ukážeme si spoustu zajímavých přístrojů, které najdeme v meteorologické budce, vypustíme meteorologický balón.
Co se stane, když ostře ořezanou tužkou propíchneme igelitový pytlík napuštěný vodou? Nebo když naplníme menší skleněnou dózu vodou a dáme do širší nádoby rovněž naplněné vodou? Jaké optické klamy můžeme díky vodě vidět? Udělejte si i vy pár jednoduchých pokusů, které vám toho o vodě prozradí víc, než jste doposud věděli.
Krkonošské zlato nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Ukáže nám část Krkonoš nejbohatší na zlato. Zlato se zde nejdříve rýžovalo, později i těžilo ze zlatonosných hornin.
13 527
758
4 602
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.