04:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Velké předělové pohoří je oblastí předělu toků směřujích na východ a jih do oceánů i nížin a pánví ve vnitrozemí. Jakým způsobem Australané proměnili poušť v nejúrodnější australskou oblast? A jaká je zde typická fauna?
Víte, že slaniska jsou pozůstatky moře na našem území? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
Věděli jste, kde u nás můžeme vzácně najít tesaříka alpského? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že největším ptákem na světě je pštros? Původně měl 4 metry a uměl i létat. Dnes je menší a už nelétá, ale drobeček to rozhodně není. Asi všichni znáte mýtus, že když se pštros bojí, strká hlavu do písku. To ovšem není pravda. V písku hledá kamení, které jí. V žaludku mu pomáhá rozmělnit potravu. Pštrosa si můžete pořídit i na hlídání domu místo psa.
Máte rádi čaj? Věděli jste, že podle legendy vznikl vlastně úplnou náhodou? Čínskému císaři Šen-mungovi spadl do horké vody lístek čajovníku a po ochutnání zjistil, že má léčivé i povzbuzující účinky. Víte, že zelený i černý čaj jsou ze stejné rostliny a liší se jen zpracováním? Pije se po celém světě a pěstuje se nejvíce v Číně a Indii.
"Koráb pouště" – tak je velbloud právem označován. Dříve soužil jako jediný dopravní prostředek po poušti. Vydrží totiž bez vody několik dní. Pokud si myslíte, že zásobu vody má právě ve svém hrbu, tak se nenechte mýlit. Jak to tedy dělá? Kolik litrů vody se mu vejde do žaludku? Myslíte, že můžete ve volné přírodě potkat dromedára? A co to vlastně je? Odpovědi máte na dosah ruky.
Pojďme se společně podívat na video o žirafách. Žirafy jsou velké, a proto potřebují velký prostor. Žirafy složí nohy pod sebe a spí na hrudníku. Spí na slámě. Moc toho nenaspí, denně asi 50 minut, a to jen po 5 minutách, nespí v kuse. Dvacet hodin denně věnují příjmu a zpracování potravy. Ve Dvoře Králové je krmí převážně granulemi. Jsou k sobě velmi tolerantní a každá má originální kresbu srsti.
Víte, kdo je považován za nočního krále Afriky? Je to tato nenápadná okatá opička jménem komba. Jedná se o hodné stvoření žijící v mopanové buši. Vypadá jako naše veverky a možná byste se s ní chtěli kamarádit. Nazapomínejte, že to jsou divoká zvířátka a na svoji hygienu zrovna nedbají. Komby si značkují nejen území, ale i samy sebe. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
První dálnice vznikla v Itálii v roce 1924 a měřila pouhých 50 km. Dnes už je to s dálnicemi trochu jinak, dálnice se plánují podle toho, kde jezdí hodně vozidel a jsou tam špatné silnice. Jak dlouho trvá výstavba nové dálnice? To je různé, záleží na tom, jestli se dálnice pouze přestavuje nebo se staví na tzv. zelené louce. Podívejte se, jak taková výstavba dálnice probíhá.
Vysvětlení, jak vznikaly mapy v minulosti a jak vypadá jejich tvorba dnes.
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 243
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.