24:37
Čtenářská gramotnost
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se s žáky 4. ročníku povídat o hlavním městě ČR. Prozkoumejme pražská místa. Navštivme nejen divadla, muzea, obchodní domy, ale i památky a zábavní centra. Kterou pražskou památku máte nejraději?
Kde v Čechách bydlely princezny? Víte, jak vypadá vodní zámek? Bydlela na něm i Zlatovláska. Historie zámku Červená Lhota sahá až do 14. století a jeho fasáda má neobvyklou barvu. Opravdu byla natřena na červeno, aby se zakryly krvavé skvrny? Dozvíme se při prohlídce zámku s Jakubem Wehrenbergem a Haničkou.
Karel IV. král český a císař římský byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Právě díky své matce se těšil v Čechách velké oblibě a sám si naši vlast také zamiloval. Za své sídlo si vybral Prahu a budoval pověst silného českého království, které neustále zveleboval. Mezi mnoho jeho skutků patří i stavba hradu Karlštejn, který měl sloužit pro uložení toho největšího pokladu v celém křesťanském světě.
Navštivte s námi hrad Bezděz, na kterém byl vězněn Václav II. Hrad Křivoklát byl pak dlouho vězením pro Karla IV. Naštěstí pro něj, však nikdy neskončil v místní hladomorně. O hradě Zvíkov se zase povídá, že tam straší Zvíkovský rarášek a kdo na hradě přenocuje, do roka zemře. Vynechat samozřejmě nemůžeme Pražský hrad nebo hrad Bouzov.
Vysvětlíme si původ a význam jednotlivých polí státního znaku, kde se používá a jaký je rozdíl mezi malým a velkým státním znakem. Dozvíme se něco i o heraldických pravidlech.
Věděli jste, kde u nás najdete jeskyně skřítků? Trpasličí jeskyně se skrývají v Doupovských horách. Skřítkové tu prý střežili poklady a pomáhali lidem. Co myslíte, najdeme je tam i dnes? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kde vlají prapory a vlajky? Jaký je rozdíl mezi vlajkou, praporem, fáborem a korouhví? Co je to námořní vlajková abeceda? Svoje vlajky mají i různé instituce a spolky. Velmi známá je také olympijská vlajka. Brďo se dozvídá historii vzniku naší státní vlajky. Když ji chceme nakreslit, musíme dodržet určitá pravidla stejně jako při jejím vyvěšování.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Od čeho se osvobodil pan Selichar? To se dozvíme v povídce Pan Selichar se osvobodil od spisovatele Karla Poláčka, kterou si vyslechneme v podání herce Miloše Nedbala v rámci cyklu Malá noční povídka.
Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů Pavel Šrut byl za knihu Lichožrouti v roce 2009 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež. Přečte nám z ní ukázku.
Vladimír Balla, publikující jen pod jménem Balla, je současný slovenský spisovatel, držitel prestižního ocenění Anasoft litera a jeden z nejpřekládanějších slovenských autorů současnosti. V pořadu Slovenská čítanka zhlédneme portrét tohoto spisovatele. Dozvíme se o jeho vztahu k tvorbě, ale třeba také k hudbě nebo k pracovnímu prostředí.
Venkovský muzikant Valenta svým pitím a nepořádným životem utrápil ženu. Dcera Rozárka s mladšími sestrami po pohřbu odejde k tetě do Prahy a zadlužený otec opuštěný dům zapálí. Ve vybrané pasáži ze hry Valenta v Praze vyhledá Rozárku a ke žhářství se jí přiznává. Rozárka poté vezme vinu na sebe, protože nechce, aby její malé sestry měly otce žháře, tedy paliče. Jednou z nejznámějších her Josefa Kajetána Tyla je Paličova dcera, kterou můžeme zhlédnout v televizním zpracování Františka Filipa z roku 1977 s herci Národního divadla.
13 739
770
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.