02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Pojďte se s námi podívat na suchý zip zblízka. Oděvy, obuv, obaly, tašky, kufříky – kde všude ho najdete? Napadlo vás někdy si vyzkoušet, kolik toho vydrží? Třeba zipy na sportovní obuvi. Podívejme se na jejich testy. A na několik unikátních snímků, které ukáží, jak vypadají suché zipy pod mikroskopem a čemu v přírodě se podobají.
Co se stane, vložíme-li nafouknutý balónek do vakua? Po vytvoření vakua okolo balónku je vnitřní tlak v balónku větší, proto se začne roztahovat, dokud mu to pevnost dovolí.
Zkuste si tipnout, jak se bude chovat plastové víčko v nádobě s vodou a olejem. Plast má větší hustotu než olej, ale menší než voda, proto bude plavat na rozhraní obou kapalin.
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Jak můžeme bezdotykově zhasnout svíčku? Ocet smícháme s jedlou sodou. Při této bouřlivé reakci vznikne i oxid uhličitý, který je těžší než vzduch, proto ho můžeme z kádinky přelít do nádoby se svíčkou. Ta pak zhasne. Podívejte se na pokus.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.